Zdvižený prst je prý zbytečný
V poslední hodnotící zprávě deseti kandidátských zemí před vstupem do Evropské unie, kterou vydala ve středu Evropská komise, si Česko oproti minulosti polepšilo a ocitlo se mezi třemi nejlépe připravenými zeměmi. Na českém vysvědčení se přesto ocitly tři výstražné červené puntíky. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Brusel vzkázal do Prahy, že pokud Česko nezajistí spolehlivou kontrolu technického stavu a provozu nákladních vozů, budou mít čeští autodopravci potíže se vstupem na evropský trh. Problémy by mohli mít rovněž například čeští lékaři, a to v případě, že Česko nebude mít v pořádku legislativu pro uznávání diplomů a jiných osvědčení o vzdělání u občanů ze zemí Evropské unie. Nejvíce nedodělků však Brusel shledává v resortu zemědělství a potravinářského průmyslu. Evropská komise se pozastavuje nad tím, že řada českých provozů, zejména zpracovatelů masa a mléka stále neplnění přísné hygienické směrnice unie a českému optimismu, že se ještě leccos dožene, Brusel očividně nevěří. Zazněly hlasy, že Praze se prý nelíbí příkrý slovník hodnotícího posudku a že se vůči němu ohradí. Mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa to ale Radiu Praha nepotvrdil.
"Slovo ohrazovat se není na místě. Jsme si vědomi, neřekl bych nedostatků, ale současného stavu příprav na vstup do unie. Ta zpráva je totiž trošku předčasná, protože my v Evropské unii ještě nejsme a komise i komisař Fischler dobře vědí, že práce na přípravách pokračují. Spíše je to jenom takový zdvižený prst ve smyslu - přípravy jdou celkem dobře, ale nesmíte se zpozdit, což si myslím, že je naprosto zbytečné, protože Česká republika má samozřejmě zájem věci vyřešit."
V současné době nesplňují příslušné směrnice Evropské unie téměř dvě třetiny zpracovatelů masa, asi 170 mlékáren a na černé listině je rovněž zhruba 200 dalších podniků, které vesměs zpracovávají ryby nebo vejce. Podle Martina Severy prostě ty z nich, které se do května příštího roku nepřizpůsobí, budou mít smůlu.
"Všechny podniky věděly, jak se mají zařídit, všechny to věděly s předstihem. Tady zůstanou jenom ty podniky, které budou nejlepší a nejlépe vybaveny. Je zbytečné lamentovat nad tím, že některé zkrachují. Za uplynulých deset zkrachovala spousta podniků a nestalo se, že by nebyl pokryt český trh nebo že by zemědělci neměli odbytiště."
Zemědělci, kteří jsou často závislí na regionálních zpracovatelích své produkce, to ale vidí jinak. Kromě potíží s odbytem prý doplatí na to, že jim ve zkrachovalých podnicích zůstanou peníze za dodávky, které se vyplácejí zpětně. Jak řekl Radiu Praha tajemník Agrární komory Jan Záhorka, na zemědělce už takto dopadne třetí vlna krachů za posledních deset let.
Vraťme se ale ještě k hodnotící zprávě. Komise se pozastavuje nad zpožděním při budování Agrární platební agentury, která má od května příštího roku spravovat státní peníze pro zemědělce i dotace Evropské unie. Brusel se obává, že Praha nestihne zavést celý administrativní a kontrolní systém, bez kterého se Česko nemůže zapojit do společné unijní zemědělské politiky.
"A to by mohlo mít pro Česku nepříznivé finanční důsledky,"řekl minulý měsíc při své návštěvě v Praze evropský komisař Franz Fischler.
"Ano, já jsem byl přítomen jednání pana ministra s Franzem Fischlerem. Pan komisař samozřejmě dobře ví, v jakém stádiu je budování Agrární platební agentury. Pan ministr ho ubezpečil, že agentura bude, nepřipouštěl žádné jiné možnosti."
Dodává mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa.
