Zelená pro ratifikaci

Öffentliche Verhandlung des Verfassungsgerichts (Foto: ČTK)
0:00
/
0:00

Proces schvalování lisabonské smlouvy v Česku může pokračovat. Ústavní soud nenašel rozpor mezi smlouvou, která má reformovat instituce v Evropské unii, a českým ústavním pořádkem. Tento optimismus ale nesdílí odpůrci smlouvy s prezidentem Václavem Klausem v čele, a nemíní se jen tak vzdát svých názorů.

Zasedání Ústavního soudu,  foto: ČTK
Lisabonská smlouva podle Ústavního soudu v případě schválení neoslabí svrchovanost země a je v souladu se základními hodnotami evropské integrace a demokracie. Prezident Václav Klaus nechtěl jednotlivé pasáže zdůvodnění rozhodnutí soudu komentovat. Zdůraznil ale, že vše bylo zjevně připraveno ještě před jeho zasedáním a že soudce-zpravodaj Vojen Güttler v řadě pasáží nepoužíval právní, ale politické argumenty:

"Vykládat laicky a zcela subjektivním a navíc koncepčně chybným způsobem integraci a globalizaci, mluvit o integrující se evropské civilizaci nebo zmiňovat otázku eurokonformního výkladu různých právních norem - já myslím, že v kontextu úkolu, který Ústavní soud má a měl, je pro mně naprosto, naprosto nepochopitelné."

Soud nezkoumal smlouvu jako celek a rozhodl se zabývat především některými částmi dokumentu, proti nimž obdržel od Senátu konkrétní argumenty. Teoreticky tedy může skupina poslanců a senátorů či Václav Klaus požádat o přezkoumání souladu jiné části smlouvy s ústavním pořádkem. Podle odborníka na ústavní právo z univerzity ve velšském Cardiffu, profesora Jiřího Přibáňe, se to vyloučit nedá:

"To by bylo nepochybně možné, aby senátoři nebo poslanci znovu poslali ústavní žádost o to, aby se Ústavní soud vyjádřil a přezkoumal ústavnost dalších částí lisabonské smlouvy. Nicméně to by činilo z ústavního procesu frašku, a já si myslím, že k tomu se, alespoň doufám, naše politické elity neodhodlají, protože to by skutečně učinilo Českou republiku nedůvěryhodnou."

Prezident Václav Klaus  (vlevo) a jeho tajemník Ladislav Jakl,  foto: ČTK
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl nevyloučil, že se Václav Klaus obrátí na Ústavní soud, aby posoudil jiné částí smlouvy:

"Já si myslím, že to je dost možné. Je to ústavní právo prezidenta republiky, je to ústavní právo senátorů, soudců i vlády, a pokud budou mít konkrétní pochybnosti, proč by této ústavní nevyužili?"

Existuje také možnost, že by v případě schválení lisabonské smlouvy českými zákonodárci prezident Václav Klaus pod ní nepřipojil svůj podpis. Politolog Jiří Pehe tomu ale příliš nevěří:

"Já myslím, že Václav Klaus se bude nakonec řídit většinovým rozhodnutím. Koneckonců už sám řekl, že pokud by Evropa považovala lisabonskou smlouvu, abych citoval, 'za to pravé ořechové', tak on nebude stát v cestě a tu smlouvu podepíše. Spíše tam jde o jiným problém. Prezident Václav Klas říká, že on tu smlouvu bude finálně ratifikovat za Českou republiku teprve v okamžiku, kdy jí také znovu schválí Irsko. A tam se mi zdá, že nalézáme určitý rozpor v argumentaci Václava Klause, protože právě on, který argumentuje národními zájmy, svrchovaností, činí to rozhodnutí České republiky závislým na rozhodnutí voličů v úplně jiné zemi. A to se mi zdá jako porušení vlastně všeho, za co Václav Klaus bojuje."