Zelená pro ratifikaci
Proces schvalování lisabonské smlouvy v Česku může pokračovat. Ústavní soud nenašel rozpor mezi smlouvou, která má reformovat instituce v Evropské unii, a českým ústavním pořádkem. Tento optimismus ale nesdílí odpůrci smlouvy s prezidentem Václavem Klausem v čele, a nemíní se jen tak vzdát svých názorů.
"Vykládat laicky a zcela subjektivním a navíc koncepčně chybným způsobem integraci a globalizaci, mluvit o integrující se evropské civilizaci nebo zmiňovat otázku eurokonformního výkladu různých právních norem - já myslím, že v kontextu úkolu, který Ústavní soud má a měl, je pro mně naprosto, naprosto nepochopitelné."
Soud nezkoumal smlouvu jako celek a rozhodl se zabývat především některými částmi dokumentu, proti nimž obdržel od Senátu konkrétní argumenty. Teoreticky tedy může skupina poslanců a senátorů či Václav Klaus požádat o přezkoumání souladu jiné části smlouvy s ústavním pořádkem. Podle odborníka na ústavní právo z univerzity ve velšském Cardiffu, profesora Jiřího Přibáňe, se to vyloučit nedá:
"To by bylo nepochybně možné, aby senátoři nebo poslanci znovu poslali ústavní žádost o to, aby se Ústavní soud vyjádřil a přezkoumal ústavnost dalších částí lisabonské smlouvy. Nicméně to by činilo z ústavního procesu frašku, a já si myslím, že k tomu se, alespoň doufám, naše politické elity neodhodlají, protože to by skutečně učinilo Českou republiku nedůvěryhodnou."
Prezidentův tajemník Ladislav Jakl nevyloučil, že se Václav Klaus obrátí na Ústavní soud, aby posoudil jiné částí smlouvy:"Já si myslím, že to je dost možné. Je to ústavní právo prezidenta republiky, je to ústavní právo senátorů, soudců i vlády, a pokud budou mít konkrétní pochybnosti, proč by této ústavní nevyužili?"
Existuje také možnost, že by v případě schválení lisabonské smlouvy českými zákonodárci prezident Václav Klaus pod ní nepřipojil svůj podpis. Politolog Jiří Pehe tomu ale příliš nevěří:
"Já myslím, že Václav Klaus se bude nakonec řídit většinovým rozhodnutím. Koneckonců už sám řekl, že pokud by Evropa považovala lisabonskou smlouvu, abych citoval, 'za to pravé ořechové', tak on nebude stát v cestě a tu smlouvu podepíše. Spíše tam jde o jiným problém. Prezident Václav Klas říká, že on tu smlouvu bude finálně ratifikovat za Českou republiku teprve v okamžiku, kdy jí také znovu schválí Irsko. A tam se mi zdá, že nalézáme určitý rozpor v argumentaci Václava Klause, protože právě on, který argumentuje národními zájmy, svrchovaností, činí to rozhodnutí České republiky závislým na rozhodnutí voličů v úplně jiné zemi. A to se mi zdá jako porušení vlastně všeho, za co Václav Klaus bojuje."