Zemřel Olbram Zoubek, jeden z nejvýraznějších českých sochařů 20. století
V 91 letech v Praze zemřel akademický sochař Olbram Zoubek. Jeho plastiky jsou typické svou štíhlostí a protáhlostí i výraznými gesty. Vytvořil mimo jiné památník obětem komunismu na pražském Újezdě U Petřína, kdy sochy stojí ve svahu na schodech.
Zoubek: Sejmout posmrtnou masku Jana Palacha byl můj nápad
Do povědomí veřejnosti se Olbram Zoubek zapsal tím, že v roce 1969 sňal posmrtnou masku Jana Palacha, který se upálil na protest proti komunistickému režimu.
"Když jsem se dozvěděl, že zemřel, tak se mi zdálo, že to nemůžu nechat jen tak. Tak mě napadlo, že bych mohl poskytnout službu, kterou málokdo umí. A já ji uměl. Byl to můj nápad."
Olbram Zoubek se pak ocitl v nemilosti až do konce osmdesátých let."S tím jsem počítal. Nemohl jsem cestovat, prodávat, nemohl jsem dostávat zakázky, ale mohl jsem restaurovat. To nebylo tak hrozné. To se dalo přežít."
Jako restaurátor pracoval v této době například v Litomyšli. Sám o sobě říkal, že se považuje za řemeslníka. "Rád dělám sochy živé, které patří na déšť, mráz a vítr,"řekl v jednom rozhovorů pro ČTK.
Olbram Zoubek patřil od konce 60. let mezi blízké přátele mecenášky umění Medy Mládkové, kdy začala jezdit do tehdejšího Československa. Vzpomíná na něj i historička umění Marie Klimešová:
"Byl to nestor české výtvarné kultury druhé poloviny 20. století. Byl to velkorysý člověk, který za normalizace patřil k takovým morálním autoritám."
Původně chtěl být hercem
Kdyby se Olbram Zoubek rozhodl jinak, mohli jsme ho vidět v divadle. Uvažoval totiž o herecké dráze. O tom, že se bude věnovat sochám, rozhodla návštěva nepovinných hodin modelování u profesora Mirolava Kužela.
"Kreslení mě nebavilo, ani jsem neměl dobré známky z kreslení. A pak přišel nový profesor, který zavedl na reálce nepovinné modelování. Pozval mě tam a během druhé hodiny se rozhodlo, že se pokusím o tuto dráhu."Olbram Zoubek je nejvíc známý svými protáhlými sochami. Jak podotkl v České televizi sochař Kurt Gabauer, na tento styl přešel po návštěvě Řecka, které ho k těmto figurám nějakým způsobem inspirovalo. Čerpal i z řecké mytologie. Do ženských postav často přenášel svou první ženu, zemřelou sochařku Evu Kmentovou, ale i druhou manželku, galeristku Marii.
Největší retrospektivní výstavu s rekordní návštěvností měl v Jízdárně Pražského hradu v listopadu roku 2013.
V poslední době pracoval například na plastice pátera Josefa Toufara, která byla odhalena letos v únoru v kostele v Zahrádce na Havlíčkobrodsku. Postavu faráře umučeného komunisty začal Zoubek tvořit po přečtení knih Miloše Doležala.