Zimní sezona v plném proudu

r_2100x1400_radio_praha.png

Opusťme nyní politiku a vydejme se na hory. Zimní sezóna je už v plném proudu, sjezdovky na českých horách jsou v provozu a dětem navíc začínají pololetní prázdniny. Najít v horských střediscích bez rezervace volný pokoj se stává velkým problémem. S přibývajícími návštěvníky hor však roste i počet úrazů, při kterých musí zasahovat Horská služba. Do jejího střediska v Krušných horách se vydala Zdeňka Kuchyňová.

Horská služba byla založena už v roce 1935 a jejím symbolickým počátkem byla tragická smrt Hanče a Vrbaty. Dnes má zhruba 600 členů a působí v Jizerských horách, Krkonoších, Orlických horách, Jesenících, v Beskydech, na Šumavě a v Krušných horách. Tady vznikla o něco později a to v roce 1954, kdy se zde šešlo několik nadšenců z řad lyžařů. Dnes mají místní členové Horské služby na starosti území o rozloze 20 krát 30 kilometrů. O celou oblast se starají dva profesionálové a 20 dobrovolníků. Jejich náčelníkem je Rudolf Chlad, podle něhož dochází v posledních letech zejména k těžším úrazům. Vybavení na sjezd je pro mnohé lyžaře drahé a proto se vydávají spíše na běžky. Nezkušení však často přecení své možnosti i síly. Podle Horské služby jsou tak úrazy na běžkách mnohdy vážnější. Krušné hory leží u německých hranic. Aby mohli záchranáři v případě potřeby překračovat hranice i mimo vyznačené přechody, byly v rámci resortů Ministerstva vnitra podepsány mezivládní dohody, které to umožní. Horská služba zachrání každým rokem několik desítek lidských životů. Například jen v Krušných horách musel u 250 případů zasahovat i lékař. Mnozí ze zachráných si na členy Horské služby vzpomenou. Jak dodal Rudolf Chlad, jeden ze zachráněných dal Horské službě sponzorský dar 1000 korun. Není to sice žádná převratná částka, ale i tak je tato forma poděkování za záchranu života spíše výjimkou.