Život generála Špačka byl plný zvratů

Minulý týden zemřel ve věku 89 let brigádní generál ve výslužbě Otto Špaček. Za svůj byl politickou situací dvakrát donucen opustit svou vlast, dvakrát byl degradován, účastnil se bitvy o Británii i vylodění v Normandii.

Otto Špaček převzal 7. května 2007 vyznamenání od Václava Klause, foto: ČTK

Otto Špaček se narodil 7. března 1918 v Bzicích na Náchodsku. Pilotní výcvik absolvoval ve Škole pro odborný dorost letectva v Prostějově. Po okupaci Československa, převlečen za trampa a skryt v nákladním vlaku, opustil vlast a přes Polsko přešel do Francie, kde se účastnil bojů na západní frontě. Zde získal první bojové zkušenosti, byl povýšen do hodnosti četaře a vyznamenán za statečnost.

Po pádu Francie se dostal do Británie, kde brzy začal bojovat v řadách RAF. Když vznikala 313. československá stíhací peruť byl jedním z prvních, kteří v ní sloužili a setrval v ní se dvěma přestávkami až do konce války. Stejně jako život i jeho kariéra stíhače byla plná zvratů. Ještě za svého působení ve Francii byl při jedné z prvních bojových akcí sestřelen. Během války vyvázl ze tří leteckých havárií, několikrát byl povýšen, ale také degradován. Událost, která byla příčinou jeho první degradace, popsal historik Ladislav Kudrna.

"Otto Špaček se v lednu 1942 stal hlavním aktérem nešťastné nehody, která se udála u 113 československé stíhací perutě. Onoho dne seržant Špaček se seržantem Konvalinou prováděli simultánní letecký cvičný souboj na spitfirech. Seržant Špaček byl vedoucím skupiny a seržant Konvalina ho měl následovat. Při jednom obratu Špaček příliš prudce sklopil spitfire do střemhlavého letu. Tento střemhlavý let ještě stačil vybrat. Bohužel seržant Konvalina už piké nevybral a na místě zahynul."

Vojenský soud kvalifikoval tento incident jako leteckou nekázeň a odsoudil ho k několika měsícům mimo službu a k degradaci na vojína. Za dobu, kterou Otto Špaček strávil jako strážný v leteckém depu, se 313. peruť podílela na mnoha bojových akcích nad okupovanou Evropou, v nichž padla řada jejích příslušníků. Když se Špaček vrátil zpět k jednotce, deset z jeho kamarádů už nebylo mezi živými. Po návratu se opět zapojil do bojů a účastnil se také invaze do Normandie v roce 1944.

Třináctého srpna 1945 se nyní již jako poručík letectva vrátil zpět do vlasti, kde pokračoval ve vojenské kariéře. Zprvu působil jako stíhač, později se stal zkušebním a zalétávacím pilotem. Po únorovém převratu v roce 1948 byl však postaven mimo službu a krátce na to z armády propuštěn. Otto Špaček velice rychle prohlédl, kam se poměry v Československu ubírají, a v prosinci roku 1949 již podruhé emigroval, za což mu byla odebrána všechna práva a hodnosti důstojníka.

Po krátkém pobytu v Německu se opět ocitl ve Velké Británii a s pomocí kamaráda z války poté na dlouhá léta zakotvil v Kanadě, kde se živil jako pracovník benzinové pumpy či karosář.

Po sametové revoluci mu byla navrácena původní hodnost, poté byl povýšen na plukovníka a naposledy na brigádního generála ve výslužbě. V roce 1993 se natrvalo vrátil do vlasti, kde 24.září 2007 zemřel.