Zpráva vnitra: pravicoví extremisté by mohli přejít i k teroristickým útokům

Photo: Štěpánka Budková

V Česku hrozí, že by pravicoví extremisté mohli přejít i k teroristickým útokům. Vyplývá to z nové studie ministerstva vnitra. V České republice je asi 4000 neonacistických aktivistů, tvrdé jádro má podle expertů asi 400 členů, podle policie 600. Ve studii to uvedli odborníci na extremismus, kteří se domnívají, že v příštích pěti letech asi vzroste počet individuálních útoků na Romy.

Zdeněk Zbořil
Podle politologa Zdeňka Zbořila jsou zveřejněná čísla alarmující.

"Myslím si, že je třeba čísla kriticky posuzovat. Zda vlastně policie ČR také nemá zájem na tom, aby se dalo víc peněz na boj proti terorismu, který tady neexistuje a aby v rámci škrtací mánie koaliční vlády, také nepřišla o nějaké finanční zdroje."

Předseda expertního týmu, který studii připravoval, politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity uvedl, že čísla jsou přibližná.

"Jedná se víceméně o výsledek konzultací třeba s experty, kteří tu scénu monitorují, s policisty i s nevládními aktivisty. Je to vlastně výsledek pozorování té scény, jejich veřejných aktivit, takže je to velmi hrubý odhad."

Studie má zhruba padesát stránek a je zpracovaná s ohledem na hrozby, jaké tuzemské neonacistické hnutí představuje pro integraci cizinců v České republice. Podle Mareše se počet extremistů udržuje na stabilní rovině. Od 90. let prodělalo hnutí vývoj, kdy část opustila skinheadskou image. Řada lidí se k hnutí připojí třeba jen dočasně k nějakým virtuálním komunitám a k myšlenkám se hlásí spíš verbálně. Pak je tu tvrdé jádro.

"Tam jsou lidé, kteří v té scéně působí dlouhodobě a nebo jsou tam alespoň výrazně aktivní tím způsobem, že se zúčastňují demonstrací nebo těch trestných výprav a přepadů politických nepřátel. Jsou také aktivní třeba ve strategických debatách v internetových chatech, které jsou třeba pro širší veřejnost uzavřené a tam se formuje strategie té scény."

Od takzvaného nového stylu neonacistické scény odborníci v dalších letech kromě rostoucího počtu individuálních a obtížně odhalitelných útoků na Romy čekají mimo jiné i to, že se část z nich legálně vyzbrojí střelnými zbraněmi.

"Tato věc hrozí vzhledem k tomu, že eskaluje násilí v problémových lokalitách. Konec konců ta studie byla psána loni v říjnu a věci, kde třeba mohou být použity střelné zbraně na Romy, se už odehrály, i když zatím v rámci nutné obrany a ne v rámci nějakých organizovaných útoků. Rozhodně ekonomická krize může přinést zvýšení sociálního napětí, může přinést nárůst kriminality, který zvláště v některých lokalitách je vázán na tzv. romská ghetta a to potom může některé lidi vést i k přechodu k ozbrojeným způsobům boje."

Neonacisté se budou podle autorů studie vymezovat nejen vůči Romům, roli bude hrát i téma imigrace a hospodářské krize v Evropě. Někteří se snaží hlavně na komunální úrovni infiltrovat demokratické strany a působit v nich zatím skrytě. Tady jejich snaha neměla podle expertů výraznější dopad. Co však chybí, je prevence. A je třeba řešit problémy, na kterých tato scéna a získává preference, uvedl Mareš:

"Je třeba vysvětlovat jejím potencionálním přívržencům, že určité cesty jsou špatné, i když některé problémy, na které upozorňují, mohou být pravdivé."

Studie zmapovala i složení neonacistického hnutí. Podíl žen odhaduje na 15 až 20 procent. Čtvrtině lidí je od 13 do 18 let, patří spíše k tzv. 'facebookovým bojovníkům'. Zhruba 70 procent tvoří lidé od 19 do 35 let. Zhruba deset procent lidí v českém neonacistickém hnutí má podle autorů studie vysokou školu, případně ji studuje.