Zprávy

r_2100x1400_radio_praha.png

Klaus vetoval novelu, která by zakázala převody nemocnic

Prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona, která by pozastavila převody nemocnic v majetku krajů na obchodní společnosti. ČTK to sdělil Klausův mluvčí Petr Hájek. Předloha tak míří zpátky do sněmovny, kde ještě mohou poslanci Klausovo veto přehlasovat. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová věří, že sněmovně se to podaří. Další přesvědčovací kampaň pro poslance nechystá, stačil by jí prý počet poslanců, který pro to zatím hlasoval. Dolní komora prezidenta možná opravdu přehlasuje, protože zákaz prosazují zejména ČSSD a KSČM. Tyto dvě strany mají přitom ve sněmovně většinu 111 z 200 mandátů, k přehlasováno poslanci při hlasování chybět, na 99 procent Klause přehlasují. Komunistický člen výboru Miroslav Opálka doufá, že to sněmovna stihne již na schůzi, která začíná v úterý 20. září.

Ministryni zdravotnictví prý prezidentovo rozhodnutí nepřekvapilo. "Moc mě ale mrzí, že nevyslyší, jak těžká pak bude tvorba rovnoměrné sítě zdravotnických zařízení," řekla novinářům v Českých Budějovicích. Zdravotnictví je podle ní veřejnou službou, která má každému poskytnout dostupnou kvalitní a rovnocennou zdravotnickou péči. Není tedy možné, aby tuto péči zajišťovala obchodní společnost, která podle ní musí jít za ziskem. Podle Emmerové totiž hrozí, že se obchodní společnosti soustředí jen na ziskové obory a zdravotní péči nezachovají v plné šíři. Dostupnost péče pro občany by tak podle ní byla omezena. "Myslím si, že by to znamenalo velikou nejistotu pro občany a skoro bych pak i myslela, že by to znamenalo konec sociálního smíru, protože zdravotnictví pro chudé a pro bohaté si nedovedu představit," uvedla. odle novely mají kraje s privatizací nemocničních zařízení vyčkat do přijetí zákona o neziskových organizacích. Hejtmani ale míní, že to znemožňuje rozumnou a ekonomickou správu nemocnic, což může znepříjemnit jejich fungování do budoucna.

Lidovci nepodpoří odvolání Benešové, varují před zásahy politiků

KDU-ČSL nepodpoří odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, o které usiluje ministr spravedlnosti Pavel Němec (US- DEU). Lidovci jsou totiž přesvědčeni, že politici nesmějí ovlivňovat rozhodování v trestních věcech. Vedení KDU-ČSL se na tom shodlo na dnešním zasedání v Lipnici nad Sázavou. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek už dříve označil snahy odvolat Benešovou za účelové. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) zase koncem srpna řekl, že odvolání nejvyšší státní zástupkyně by nyní bylo politicky neprozíravé. Veřejnost by je totiž dávala do spojitosti s kauzou katarského prince. Další osud Benešové chce nejdříve probrat v koalici. Kvůli případu katarského prince Hámida bin Abdal Sáního, který byl v Česku stíhán za zneužívání dětí, vyzval Němec Benešovou k rezignaci. Nejvyšší soud vyhověl Němcově stížnosti a umožnil předání případu do Kataru. Benešová kritizovala ministrův postup, když vyhověl nótě Kataru o vydání Sáního. Označila jej za podezřelý a dala policii pokyn, aby jej prověřila. Jeho výzvu k rezignaci odmítla. Napjaté vztahy mezi Benešovou a Němcem vyvrcholily v uplynulých dnech, když ministr podal na nejvyšší státní zástupkyni kárnou žalobu. V ní tvrdí, že Benešová nezvládla své mediální vystupování a dopustila se patrně trestného činu, když Němcova mluvčího Petra Dimuna obvinila z braní úplatků. O víkendu ministr řekl, že výsledky auditu na Nejvyšším státním zastupitelství dokazují, že úřad pod vedením Benešové nepracuje dobře. Šéfka žalobců to označila za lež.

Českou republiku navštíví poprvé australský ministr zahraničí

Českou republiku navštíví vůbec poprvé australský ministr zahraničí. Alexander Downer bude ve středu v Praze jednat se svým českým kolegou Cyrilem Svobodou. Podle informací ČTK není vyloučeno, že oba ministři budou jednat například o snahách české vlády zrušit australská víza pro Čechy. Česká republika se letos rozhodla, že pro Australany víza zruší v rámci slaďování své vízové politiky s EU. V Česku tak mohou bez víza pobývat tři měsíce. Letos v květnu Downer uvedl, že jeho země stejný krok vůči Čechům nechystá. Zatím Austrálie pouze usnadnila přístup ke svým vízům prostřednictvím internetu. Lidé tak nemusejí jezdit do Vídně či Varšavy, kde jsou nejbližší zastupitelské úřady Austrálie. V minulosti přitom padl návrh, aby bylo velvyslanectví také v Česku. Zatím tu je pouze honorární konzulát. Vzájemné návštěvy mezi Českou republikou a Austrálií nejsou moc časté. Z australských politiků byl podle dostupných informací v České republice od její samostatnosti pouze šéf dolní sněmovny John Neil Andrew v roce 1991. Austrálii navštívil český prezident Václav Havel v roce 1995. Downer svojí cestou do ČR oplatí loňskou návštěvu Svobody. Za krajany do Austrálie jeli také čeští senátoři.

Miroslav Grebeníček chce po více než 12 letech odejít z čela KSČM

Miroslav Grebeníček ohlásil odchod z funkce předsedy Komunistické strany Čech a Moravy, kterou zastával více než 12 let. Osmapadesátiletý Grebeníček, pod jehož vedením se komunisté dostali na pozici třetí nejsilnější frakce v Poslanecké sněmovně, je nejdéle sloužícím šéfem parlamentní strany v Česku po roce 1989. Překonal i současného prezidenta Václava Klause, který byl předsedou ODS 11 let a osm měsíců. Grebeníček je označován za pragmatického politika, který dokáže vystupovat umírněně a konstruktivně. Například ve svém vystoupení na sjezdu v roce 1999 deklaroval, že chce definitivně skoncovat s praktikami přežívajícími z minulosti i s těmi, kdo nostalgicky vzpomínají na režim před rokem 1989. Svoji konzervativní a revoluční tvář ukazuje především na shromážděních svých příznivců, kde vystupuje jako obhájce minulého režimu. Letos v červnu Grebeníček nesouhlasil s místopředsedou KSČM Jiřím Dolejšem, který vyhlásil, že by se komunistická strana měla jednoznačně přihlásit k omluvě za zločiny, které se staly během její vlády v Československu. Jeho otec Alois Grebeníček byl trestně stíhán pro podezření, že se jako zástupce velitele vyšetřovacího oddělení StB v Uherském Hradišti podílel na politických zločinech 50. let. V červenci 2003 Alois Grebeníček zemřel.

Šanci zaujmout nejvyšší stranické místo v KSČM má nyní místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (50).

Paroubek: Čísla o nedostatku zubařů posoudí komise odborníků

Čísla o hrozícím nedostatku zubařů posoudí komise odborníků. Po jednání s prezidentem České stomatologické komory Jiřím Pekárkem to novinářům řekl premiér Jiří Paroubek. Podle komorových analýz hrozí, že když nedostanou lékařské fakulty více peněz na přípravu budoucích zubařů, do deseti let klesne počet stomatologů v Česku o třetinu a dostupnost zubní péče pro pacienty se zhorší. Pokud se udrží trend posledních dvou let, kdy je ke studiu stomatologie ročně přijato 400 studentů, takže lze předpokládat, že 300 jich nastoupí do praxe, mohl by se tento počet zubařů udržet. Zatím vychází ročně 120 absolventů, do praxe nastupuje 90. Ostatní jsou cizinci nebo jdou za prací do ciziny. Lékařské fakulty měly 80.000 korun na studenta ročně. Letos dostaly přidáno na 115.000, ale potřebovaly by 200.000 korun. Podle Paroubka by na toto navýšení měly být prostředky, neboť ministerstvo školství má dostat na příští rok z rozpočtu přidáno. Podle analýz zubařské komory může počet dentistů v Česku za deset až 15 let klesnout zhruba o třetinu, tedy ze současných 6940 na 4635, pokud lékařské fakulty nedostanou přidáno, aby mohly připravovat více nových absolventů.

LČR vyhlásily vítěze tendrů, nejvíce má Lesní společnost Plasy

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dnes vyhlásil vítěze tendrů na práce na 37 procentech svých lesů. Největší plochu k hospodaření získala Lesní společnost Plasy, jež vyhrála výběrová řízení na čtyři územní jednotky o výměře 35.900 hektarů. Druhé v pořadí jsou Jihočeské lesy České Budějovice se dvěma jednotkami a plochou 29.940 hektarů, oznámil ČTK mluvčí státních lesů Lubomír Šálek. Hodnota zakázek se počítá v miliardách korun. Největší česká lesnická společnost CE WOOD se tendrů odmítla zúčastnit. Ta výběrová řízení tvrdě kritizuje, tvrdí, že Lesy ČR při zadávání veřejných zakázek nepostupují podle zákona. Podle asociace lesnických firem jsou tendry neprůhledné. Lesy ČR kritiku odmítají a tvrdí, že tendry jsou transparentní a podle zákona.

Veleba:Žně jsou hotové, pomohlo příznivé počasí posledních 14 dní

Zemědělci v podstatě dokončili letošní žně, které dlouho komplikovala nepřízeň počasí a deště. Obrat k lepšímu přišel v posledních dvou týdnech, kdy slunečno a teplo umožnilo rolníkům zkrátit skluz v pracích zhruba na týden. ČTK to řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Zemědělci letos podle posledního odhadu Českého statistického úřadu sklidili přibližně 7,072 milionu tun základních obilovin, což je asi o 14 procent méně než loni. Loňská produkce byla rekordní. Přes pokles sklizně podle Veleby nemůže být ani řeč o tom, že by obilí na trhu chybělo. Nedostatek by mohl nastat jen u potravinářské pšenice, kde byla část sklizně deštěm znehodnocena a nedosáhne tedy potřebných kvalitativních parametrů. Problém bude naopak s přebytky krmného obilí, jehož odbyt navíc klesá kvůli snižování produkce vepřového a hovězího masa. Pro zpracování poškozeného obilí by bylo nejlepší, kdyby se co nejdříve uvedl v život program biolihu, který se má přidávat do benzinů, uvedl předseda svazu.

Čeští studenti z New Orleansu pokračují na dalších školách v USA

Čtveřice českých studentů, kteří v polovině srpna přijeli na výměnný půlroční pobyt na univerzitu v New Orleansu, pokračuje po zaplavení města a jeho evakuaci ve studiu na Louisianské státní univerzitě v Baton Rouge. Po počátečních zmatcích a nedostatku informací, kdy váhali, zda se nevrátit domů, si nakonec nemohou přístup americké strany vynachválit. Dva týdny po hurikánu Katrina už opět chodí na přednášky, všichni mají ubytování na kolejích a podařilo se i převést školné, které jim původně hradila neworleanská univerzita, a to i přesto, že v Baton Rouge se platíkuovala před hurikánem do Baton Rouge. Zimní semestr zahájilo v New Orleansu původně 12 studentů z České republiky, z nichž tři se po katastrofě způsobené hurikánem rozhodli odletět zpátky. Posluchačům pražské ČVUT a brněnské Masarykovy univerzity zajistily místa na školách v dalších státech USA jejich mateřské univerzity, zatímco studenti filozofické fakulty UK si převod do Baton Rouge museli vyřídit sami, řekl ČTK Jan Brunner, který pátým rokem studuje historii a politologii.

Českou vědeckou polární stanici v Antarktidě čeká brzy dostavba

Českou vědeckou polární stanici, která vznikla počátkem roku na Rossově ostrově v Antarktidě, čeká brzy dostavba. Areál je nyní prázdný, protože na ledovém kontinentu je zima. V prosinci do na něj zamíří tým techniků-specialistů, který komplex dokončí. Stanice musí být zkolaudována do dubna 2006. "Budeme sice na ní působit již nyní, plně ale začne stanice sloužit vědeckým účelům od prosince příštího roku," řekl ČTK Pavel Prošek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se svými kolegy projekt výstavby polární stanice garantuje. Doplnil, že nadcházející práce již nebudou tak náročné. Je třeba dostavět hlavní budovu základny, nainstalovat klimatizaci. Prošek nepředpokládá, že by rozestavěné stanici současná antarktická zima uškodila. Již loni provedli vědci v této oblasti první teplotní měření. Podle nich klesá rtuť v nejchladnějších měsících roku na Rossově ostrově asi k minus 30 stupňům Celsia. V centru polární stanice bude obytný objekt dlouhý 25 a široký 11 metrů. Určen bude pro pobyt zhruba 15 výzkumníků, a to pouze v době antarktického léta. V okolí hlavní budovy bude stát devět kontejnerů s technickými systémy a sklady. Na každém z nich bude navíc malá větrná elektrárna. Vybudování stanice přijde na 50 milionů korun. Technická životnost areálu se bude pohybovat okolo 20 až 30 let. Vědci nyní musí ministerstvu školství předložit projekt výzkumného polárního centra, v němž je prezentován vědecký program stanice na dobu následujících pěti let.

V JAR zahynula romistka Hübschmannová

Při automobilové nehodě v Jižní Africe tragicky zahynula přední česká romistka a zakladatelka romistických studií na Univerzitě Karlově v Praze Milena Hübschmannová. Uvedl to dnes romský informační servis. Hübschmannové bylo v červnu 72 let. Vystudovala hindštinu a urdštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1953 se zajímala o romštinu, kterou se učila přímo v romských rodinách.V roce 2002 ji prezident republiky ocenil Medailí za zásluhy III. stupně.

Počasí

Noc bude oblačná až zatažená s občasným deštěm, zpočátku ojediněle bouřky. Teploty klesnou na 16 až 12 stupňů C. V úterý čekáme oblačno až polojasno s přeháňkami. Odpolední teploty 20 až 23 st. C.