Ztraceno v překladu

Každý někdy zažil, jaké je to ztratit se v konverzaci a nevědět, jaké je vlastně její téma. Někdy stačí přeslechnout jedno slovo.

Foto: DrNickStafford, Pixabay, Pixabay License

A tak se může stát, že například Ital nebo Angličan bude poslouchat Čecha, jak mluví o své dovolené, kterou strávil v krásném přímořském městě na severu Itálie, ve kterém se nachází mnoho kanálů s gondolami. Řeč je samozřejmě o městě, kterému místní – Italové neřeknou jinak než Venezia, zahraniční turisté zase anglicky Venice, německy Venedig. Čech ale bude mluvit o Benátkách a chvíli mu bude trvat, než si uvědomí, proč ho cizinci nechápou a nerozumí mu.

Samozřejmě v Itálii je mnoho dalších měst, jejichž česká pojmenování při prvním poslechu nemusí cizincům dávat smysl. Dalším takovým příkladem může být samotné hlavní město Řím, italsky Roma, anglicky Rome. V tomto případě bude problematická především mluvená podoba s hláskou „ř“, a to zejména pro ty, kteří nevědí, že Češi něco takového vůbec používají. V písemném projevu však tak velký problém nemusí nastat, protože Ital či jiný cizinec si snadno odvodí, že jde o město, které zná, byť pod trochu odlišným názvem. Jediným jazykem, kde se název tohoto města vyslovuje podobně jako v češtině, je polština. Poláci řeknou totiž Rzym. Píšou ho však s „r“ a „z“ namísto českého „ř“. Většina lidí má za to, že italský název Roma byl odvozen od jmen údajných zakladatelů Romula a Rema. Pojmenování ale vzniklo z názvu Rumon nebo Ruma, což bylo údajně nejstarší pojmenování řeky Tibery, která Římem protéká. České Řím se vyvinulo z praslovanštiny a částečně se zachovalo i v již zmíněné polštině.

Čeština si také uzpůsobila další názvy měst, příkladem může být Neapol (italsky Napoli, anglicky Naples), Janov (italsky Genova, anglicky Genova nebo Genoa) nebo Florencie (italsky Firenze, anglicky Florence). Tyto názvy měst budou znít Italům cize, jsou jim však poměrně srozumitelné.

U Benátek nebo Janova může dojít ke komunikačnímu šumu i mezi samotnými Čechy.

Benátky u Litomyšle|Foto: Lukáš Peška, Český rozhlas

V České republice máme totiž také svoje, a dokonce několikery Benátky a také několik Janovů. Nejznámějšími Benátkami jsou jistě ty nad Jizerou, v okresu Mladá Boleslav. Ale o krásných kanálech s gondolami si jejich obyvatelé mohou nechat jen zdát. Největším Janovem v České republice je Janov nad Nisou v Libereckém kraji. Český, respektive slovenský název Janov si také vysloužila severomaďarská obec, maďarsky označovaná jako Diósjenő.

Název českých obcí, které se jmenují Benátky, pravděpodobně skutečně pochází od názvu Benátek italských. K pojmenování českých měst vedla jejich poloha – všechny Benátky se nacházejí u řek nebo potoků, některé se pak rozkládají u vlhkých močálovitých oblastí s upravenými vodními toky. České Benátky tak leží u vody stejně tak jako ty italské, ve kterých je mnoho kanálů.

A jak vlastně vznikl italský název tohoto města? Národ Venetů dal název oblasti Venetia, odkud jeho obyvatelé po jeho zničení uprchli před nájezdy Hunů na ostrovy a založili město Venetii. České označení Benátky vzniklo pravděpodobně ze slovinského Benetke.

Italský název pro Janov Genova je doložený již od roku 218 před naším letopočtem. Pravděpodobně vznikl z keltského slova gena, tedy ‚ústí‘, nebo z latinského slova genu neboli ‚ohbí‘, tedy části ohnutí, či z ligurštiny, podle které by byl název odvozen od slova záliv. České označení Janov by mohlo pravděpodobně pocházet od jména staroitalského boha česky označovaného jako Janus. Jeho latinské jméno je velmi podobné: Ianus, psáno je však s „i“ namísto českého „j“, italsky se však nazývá Giano. Zde můžeme vidět původ odlišného označování – i jméno tohoto boha začíná v italštině na „G“, v češtině však na „J“ – stejně jako v případě pojmenování města Janov. Stejnou tendenci lze najít i u jiných slov, například české Ježíš, italské Gesù nebo české Jan, italské Giovanni.

Foto: kristieamadio, Pixabay, Pixabay License

A až budete na dovolené v Benátkách, tak si v konverzaci se svými italskými kamarády raději ani netroufejte říct, že se spolu sejdete na Jadranu nebo u Jaderského moře. Nebudou totiž vědět, co máte na mysli. Pro ně je to jen a pouze Mare Adriatico, anglicky Adriatic Sea. Pro pojmenování tohoto moře se dříve užívalo též Dalmatské podle tamějších obyvatel Dalmatů. Říkalo se mu ale i moře horní jako protějšek k dolnímu moři Tyrhénskému. Pojmenování Adriatického moře se odvozuje od jmen Adria, Hadria či Hatria původně etruského, později však řeckého města. Výraz Jadran nebo Jaderské moře se pak nesprávně odvozuje od latinského názvu řeky Jader, kterou dnes pojmenováváme jako Jadro a která ústí právě do Jaderského, vlastně tedy správně Adriatického moře.

A aby tudíž nenastaly nějaké potíže a nedorozumění nejen v Benátkách, vždy si raději dejte pozor, jakým jazykem mluvíte a jaké národnosti jsou vaši posluchači. Ať se na těch cestách  nakonec neztratíte!

Projekt Radio Prague International Čeština na vlnách vznikl ve spolupráci s Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK pod vedením doc. PhDr. Ivany Bozděchové, CSc.