Zuzana Hejnová má konečně medaili
Ta holka bude běhat dobře na mítincích, ale ne na velkých závodech. Nikdy nic velkého nepředvede, vždycky pokazí finále. I to se říkalo o překážkářce Zuzaně Hejnové, která ve středu večer vybojovala bronzovou medaili na 30. olympijských hrách v Londýně.
Všechno to začalo tréninkem před mnoha lety a k úspěchu se to zlomilo před měsícem po mistrovství Evropy v Helsinkách, kde skončila čtvrtá. Tentokrát si to ale v olympijském závodě vynahradila, protože si doběhla pro bronzovou medaili. Bezprostředně po doběhu Zuzana Hejnová ještě chvíli o zisku medaile pochybovala:
"Nebyla jsem si vůbec jistá. Přišlo mi to hrozně vyrovnané a já jsem na konci strašně tuhla. Takže jsem čekala, až budou konečné výsledky a byla to neskutečná radost. Ta radost je hlavně uvnitř mě. Jsem strašně šťastná, je to obrovská satisfakce po těch letech, co jsem sbírala čtvrtá místa a nemohla jsem se na ty stupně dostat. Jsem ráda, že jsem na té Evropě nezazářila a že jsem si to nechala až sem. Já jsem hrozně ráda, že jsem skončila na čtvrtém místě na Evropě, protože od té doby jsem na sobě začala hrozně pracovat a díky tomu jsem tu medaili tady získala. Potřetí předvést takový běh - jsem nadmíru spokojená, opravdu."
Česká překážkářka si už před závodem říkala, že její smůla se musí někdy zlomit. Požádala o pomoc psychologa Alexandra Kubáčka, který ji naučil myslet pozitivně. Navštívila ho čtyřikrát a do Londýna jí posílal e-maily. "Byla jsem silná, až jsem se nepoznávala. Šla jsem do závodu, že o nic nejde. Vůbec jsem neměla trému, cítila jsem se jinak než před těmi minulými finále," uvedla česká atletka. Nechtěla se hlavně stresovat, potřebovala myslet pozitivně. "Nebylo to jen o tom, jak získat medaili. Radovala jsem se tady z každého okamžiku, myslela jsem pozitivně. Radovala jsem se z toho, že vlastně jsem na olympiádě. Radovala jsem se z každého dne, že se tady můžu proběhnout, to je samo o sobě super," uvedla Zuzana Hejnová. A vyplatilo se to.
"Nemůžu úplně, protože mě opravdu ještě čeká ta štafeta. Myslím, že si to potom oslavím dodatečně pořádně. Přece jenom mám nějakou zodpovědnost ještě."
Teprve desetkrát v kariéře se postavila Denisa Rosolová na start závodu na 400 metrů překážek a je v této disciplíně vicemistryní Evropy a sedmou ženou olympijských her v Londýně. Ještě na začátku sezony přitom nevěděla, zda vůbec tuto trať bude běhat, jestli nezůstane u hladké čtyřstovky. Olympijské finále nepatřilo mezi její nejpovedenější překážkové běhy, ale zážitek to byl úžasný:
"Určitě suprový. Jenom ty první překážky mi nevyšly tak, jak bych chtěla. Byla jsem tam strašně blízko, asi jak jsem moc chtěla vyhrát. Ale komu se to podaří běžet desátý běh v životě a být s nim sedmý na olympiádě?! Takže si nemůžu stěžovat."
