40 let od největšího únosu Čechoslováků v dějinách
1300 kilometrů museli ujít Čechoslováci, které zajali v africké Angole partyzáni z hnutí UNITA. Zajatce, včetně žen a malých dětí, mučily obrovské průjmy, vyčerpání i strach.
V šest hodin ráno 12. března 1983 začal na jihozápadě Afriky největší únos v našich dějinách. Město Alto Catumbela přepadly stovky protivládních vojáků. Ráj uprostřed rozmanité angolské přírody se pro skupinu 66 Čechoslováků ze dne na den změnil v katastrofu. Češi a Slováci tam tehdy v rámci dohody mezi spřátelenou socialistickou vládou ČSSR a Angolou pomáhali obnovit provoz místní celulózky a papírny. Každá rodina dostala na africké poměry přepychový dům, k dispozici měli bazén, českou lékařku i společenské centrum.
Cíl partyzánů z UNITA byl jasný - dovést zajatce na svou základnu Jamba v jihovýchodním cípu Angoly a vyjednáváním s pražskou vládou si fakticky vysloužit mezinárodní uznání.
Skupinu tvořilo 28 expertů, lékařka, dvě zdravotnice, 14 manželek odborníků a 21 dětí (z toho tři ve věku do pěti let a osm mezi šestým a desátým rokem). Na 1300 kilometrů dlouhý pochod vyrazili jen v oblečení, které měli zrovna v okamžiku přepadení na sobě. V letních střevících, cvičkách se brodili řekami, neprostupným terénem plným bažin, prosekávali si cestu buší plnou jedovatých hadů.
469 dní v zajetí
Po dvou a půl měsících vyčerpaní zajatci dorazili na vojenskou základnu Jamba. Tady je osobně přivítal sám vůdce UNITA Jonas Savimbi, v generálské uniformě se čtyřmi hvězdami na výložkách a zlatými prsteny na rukou. Jeden ze zajatců Slovák Jaroslav Navrátil během cesty zemřel. Nedlouho poté mise Červeného kříže s únosci domluvila, že propustí ženy a děti. UNITA nakonec pustila i sedm nemocných mužů.
Dvacet mužů si ale povstalci na základně nechali jako bič na československou vládu. Ti nakonec v zajetí strávili 469 dní. Osobně si pak po dlouhém vyjednávání pro ně musel přijet představitel československé vlády. Tím pádem partyzánské hnutí de facto uznal. Československo se také zavázalo, že do Angoly nebude dodávat zbraně a bojovníky.
Občanská válka skončila v Angole v roce 2002, dva měsíce po smrti lídra partyzánů. Jonase Savimbiho patnácti kulkami rozstřílelo komando vládních vojsk v jeho rodišti, provincii Moxiko.
