60. výročí vyhlazení obce Ležáky

Ležáky, Foto: ČTK

24. června roku 1942 byla vypálena a srovnána se zemí východočeská obec Ležáky. Podobně jako v Lididích se tu nacisté pomstili za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Tuto neděli proběhl na místě, kde před 60 lety Ležáky stály, pietní akt. Zúčastnil se ho neobvykle vysoký počet lidí. Bližší informace přináší Milena Štráfeldová.

Ležáky,  Foto: ČTK
Záminkou ke zničení Ležáků v období heydrichiády byla ilegální vysílačka, kterou ve zdejším mlýně ukrýval parašutista Jiří Potůček, příslušník odbojářského paradesantního výsadku Silver A. Britské výzvědné službě odtud posílal zprávy o pohybu německé armády, umístění zbrojních závodů i náladách obyvatelstva. Pardubické gestapo o vysílačce sice vědělo, nedokázalo ji ale dlouho zaměřit. 24. června 1942 však nacisté osadu obklíčili, všechny její obyvatele odvezli do Pardubic a tam 33 dospělých osob bez soudu ještě téže noci popravili. Děti z Ležáků stihl stejný osud jako lidické: byly odvezeny do polského koncentračního tábora v Chelmnu a tam zplynovány. Zachránily se jedině sestry Šťulíkovy, které byly vybrány na poněmčení. Jarmila Šťulíková při nedělním pietním aktu v Ležákách uvedla:

"Nás nejdřív odvezli z Ležáků do Prahy, tam byly i lidické ženy, které porodily. Potom nás odvezli do Lodže, kde jsme byly všechny děti, lidické i ležácké, a potom nás vybíraly na poněmčení."

Oběma sestrám nebyly v době ležácké tragédie ani tři roky. Marie si proto vybavila až vzpomínky z návratu po válce:

"Pamatuji si jenom na návrat v šestačtyřicátém roce, já jsem nerozuměla ani slovo česky, no a maminka nám chyběla..."

Setkání k 60. výročí vyhlazení Ležáků se zúčastnil i pamětník tehdejších událostí, poslední žijící člen výsadku Platinum Jaroslav Klemeš. Osmdesátiletý plukovník Klemeš přitom s trochou nostalgie zavzpomínal:

"My jsme měli k tomu našemu národu trošku jiné pocity a určitou odpovědnost, kdežto ti naši mladí dneska se chovají jinak."

Vladimír Špidla,  Ležáky,  Foto: ČTK
60. výročí vyhlazení Ležáků si na prostranství, kde dnes místo devíti zničených domů stojí pouze kamenné památníky, připomněly stovky lidí nejen z České republiky, ale i z Německa, Velké Británie, Nizozemí a Kanady. Mezi účastníky byl i předseda Senátu Petr Pithart a vicepremiér a předseda sociální demokracie Vladimír Špidla. Ten při pietních aktu uvedl:

"Naše současnost je založena na činech našich předků a budoucnost pro své děti budeme zakládat my. Je dobré si uvědomit, že naše země je neobyčejně klidná a krásná, a přitom jsou naše dějiny tak tragické. Lidé si stěžují na to, že se zapomíná na morálku. Myslím si, že nejsme o nic horší ani o nic lepší než naši předkové. Máme to štěstí, že nejsme postaveni do tak velkých zkoušek. Ale pak by se jistě ukázalo, že v každém národě jsou ti, kteří obstojí, a jiní, kteří selžou."