Afghánského chlapce Zjaolu zachránili čeští vojáci
Rodina tiskového mluvčího ministerstva obrany Milana Řepky se rozrostla o další dítě. Stal se jím čtyřletý afghánský chlapec Zjaola, který by možná zemřel, nebýt vojáků z 11. polní nemocnice. Dítě bylo totiž vážně zraněno a život mu mohl zachránit jen pobyt v lepších podmínkách. O celý tento neobvyklý příběh i další osud chlapce se zajímala Zdeňka Kuchyňová.
"Někdy jsem měl pocit, že mi rozumí, někdy ne. Ale neusmál se za celé ty dva dny. Pak jsem si řekl, že každý kluk má radost, když dostane auto, tak jsem mu vyrobil z krabice od smetany do kávy autíčko a je pravda, že to strašně pomohlo, protože si s ním začal hrát, dokonce se poprvé usmál a když jsem šel spát do stanu, tak na dobrou noc mi řekl "ahoj", což bylo naprosto úžasný."
Dohodl se, že letadlem, které přiletí s českou delegací, přijdou i nějaké knížky a hračky. Nakonec to byla celá bedna a Zjaola se nejdříve vrhnul na českou knížku se zvířátky. Milan Řepka si pak jednu z prvních komunikací v češtině nahrál.
"Vážka - vážka, čáp - čáp, žába - žába a stromy - a stromy."
Když se blížil odjezd, začal v něm hlodat pocit, že by si chlapce vzal. Neměl však možnost setkat se s jeho rodiči. Ti nakonec sami požádali o pomoc, neboť v Aghánistánu by měl chlapec velmi složitou situaci a pobyt v Česku znamenal novou šanci. A tak se rozběhl úřední kolotoč. V nemocnici byli lidé, kteří si vztah Milana Řepky a Zjaoly pamatovali.
"Tak si vzpoměli na to, že jsem odjížděl s tím, že kdybych tomu kloučkovi mohl jakkoliv pomoct, tak to samozřejmě udělám a udělám to velice rád. Během v podstatě deseti dnů se nám podařilo právně podložit a zajistit legálnost jeho příjezdu. Bylo v podstatě to nejjednodušší souhlasit s tím, že bezprostředně po příletu pojede k nám domů."
A tak se rodina Řepkových od 21. prosince rozrostla o dalšího člena. Hlavním cílem teď je chlapce léčit a poskytnout mu vzdělání. Má velkou šanci, že mu bude udělen i humanitární azyl. Jak ale podotkl Milan Řepka, měl by vědět odkud přijel a kde je jeho rodina.
"O což se samozřejmě také snažíme, aby nezapomněl odkud pochází, ale aby si on sám následně rozhodl, kterou cestou chce svůj další život vést."
