Akce K - před 70 lety byly přepadeny kláštery po celém Československu

Jména 464 duchovních internovaných v letech 1950-1956 v klášteře v Želivi, foto: Paměť Národa

Před 70 lety, v noci z 13. na 14. dubna 1950 došlo k násilnému obsazení klášterů po celém Československu. Tato násilná likvidace klášterů dostala název Akce K. Řeholníci si mohli vzít jen nejnutnější věci a byli odvezeni do internačních klášterů, uvedl historik Jaroslav Šebek.

Jména 464 duchovních internovaných v letech 1950-1956 v klášteře v Želivi, foto: Paměť Národa

"V noci na 14. dubna byly přepadeny největší kláštery nejdůležitějších řádů. Když všichni řeholníci spali, vnikly do areálů klášterů oddíly SNB a lidových milicí. V brzkých ranních hodinách probudily všechny řeholníky a odvážely je na předem stanovená internační místa. Jednalo se o několik set řeholníků. Další fáze přišla o 14 dní později, kdy byly obsazeny i zbylé kláštery. Od jara do léta 1950 pak byly likvidovány i ženské kláštery."

Jak to probíhalo? Mohli si vzít osobní věci? A kam byli sváženi?

Foto: oficiální stránky projektu Moderní dějiny
"Byla možnost vzít si jen nejnutnější věci, jednalo se spíše o přepadení. Řeholníci byli sváženi především do internačního tábora Želiv- to byl bývalý klášter a do Hejnic, což byl františkánský klášter v severních Čechách. Řeholnice byly sváženy do Broumova."

Internováno bylo 2376 řeholníků

Během Akce K bylo v Československu zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno 2376 řeholníků. Fakticky byl zabaven movitý i nemovitý majetek řeholí. Jak dodal Jaroslav Šebek, akci předcházelo zatčení kněze Toufara, který na následky mučení zemřel, a proces s představiteli řádů, pro který se vžil název proces Machalka a spol.

"Tou předzvěstí je událost, která celkově předznamenává pronásledování katolické církve v Československu. To je tzv. čihošťský zázrak, smrt Josefa Toufara a zatčení řady lidí z jeho okolí. Jedním z těch zatčených byl také opat premonstrátského kláštera v Želivě Vít Tajovský. A právě ten byl spolu s dalšími představenými řeholních řádů zařazen do procesu, který dostal název Machalka a spol."

Jak byli zástupci řádů vybíráni?

Internační tábor pro mnichy, foto: ČT24
"Byli vybíráni podle toho, jak důležitou funkci v rámci řádu měli, především lidé z nejvyššího vedení klášterů. Byly tam zastoupeny řády v té době největší- jezuité, františkáni, dominikáni, premonstráti. Machálka, což byl člověk, který dal celému procesu jméno, byl redemptorista."

Proč se pro název procesu vžil název Machalka a spol.?

"Bylo to asi z toho důvodu, že redemptorista Machálka dostal nejvyšší trest doživotí. Bylo to dáno i tím, že byl řecko-katolík, čímž se ukázaly další souvislosti, které chtěla komunistická propaganda využít. Například, že řecko-katolíci podporovali Banderovce, že ukrývali bandity a v jejich klášterech se schovávaly zbraně apod."

Zmizela řada vzácných tisků i majetek

Důsledkem akce byly mimo jiné i obrovské škody na kulturním dědictví národa. Mnohé kláštery byly unikátní architektonické památky. Zmizela řada vzácných tisků, byl rozkraden cenný majetek, jako například starobylý nábytek a podobně.

Foto: ČT24
Krátce po Akci K následovala podobně koncipovaná, ale mnohem pozvolnější Akce Ř, která byla namířena proti ženským řádům. Akce B, která měla vést k formální likvidaci všech řádů, se už z větší části neuskutečnila.

Internace duchovních probíhala do roku 1953, kdy se začíná opouštět největší stalinismus, dodal Jaroslav Šebek.

"V internaci se řeholníci nesměli společně příliš stýkat, byla to spíš forma vězeňské internace. Někteří z nich pracovali. Z této internace byli někteří dále vybíráni do tzv. monstrprocesů a byli ještě odsouzeni k vysokým trestům v rámci těch politických procesů."

Na rozdíl od Česka docházelo při obsazování klášterů na Slovensku k protestům. Bylo to tím, že Slovensko bylo více katolické?

"Na Slovensku byly všechny akce proti církvi provázeny nespokojeností veřejnosti. Docházelo i ke střetům s policejními jednotkami. Souviselo to skutečně s tím, že na Slovensku míra religiozity byla mnohem větší než v Čechách."

Klášter v Teplé u Mariánských Lázní, foto: Karelj, volné dílo
Bylo zlikvidováno 219 řeholních domů, jak byly potom využity?

"Kláštery byly vesměs využity k vojenským účelům, vznikaly z nich kasárna. Například klášter v Teplé u Mariánských Lázní byl vojenskou přítomností výrazně zdevastován. Z kláštera na Velehradě vzniklo zařízení sociálních služeb. V některých byly vybudovány sklady. V benediktínském klášteře na Břevnově dokonce sídlila Státní bezpečnost. Využití bylo rozmanité, nikoli však primárně kulturní."

Podařilo se někomu během zatýkání nebo internací uniknout?

"To byly opravdu ojedinělé případy. Spíše unikli kněží, kteří se pak skrývali. Většina řeholníků, kněží, duchovních a chlapců, kteří tam trávili noviciát, byli internováni."