Josef Toufar bude po 65 letech pohřben v Číhošti

V červenci bude v Číhošti pohřben někdejší tamní kněz Josef Toufar. Letos v lednu uplynulo 65 let od doby, kdy jej z číhošťské fary odvezla StB a o necelý měsíc později, 25. února, na následky krutého zacházení zemřel. Jeho ostatky byly uloženy do hromadného hrobu na pražském Ďáblickém hřbitově.

Josef Toufar|Foto: ČT

Josefa Toufara vinila StB z toho, že je původcem tzv. číhošťského zázraku, tedy úkazu, který podle svědků proběhl během Toufarova kázání. Dřevěný křížek se během farářovy řeči několikrát pohnul. Tento pohyb nebyl nikdy vysvětlen, ale stal se záminkou k likvidaci Toufara a diskreditaci církve.

V roce 2013 zahájila katolická církev proces Toufarova blahořečení. V roce 2014 pak byly z hromadného hrobu vyzvednuty jeho ostatky, aby mohly být následně prozkoumány. Stačilo ale málo a nebylo by to možné, tělo totiž mohlo být zpopelněno, jako se tomu stalo například u jiných obětí komunistické zvůle. Pokračuje Miloš Doležal, autor knihy o Josefu Toufarovi.

Miloš Doležal, foto: ČTK

"Zmučené tělo Josefa Toufara mělo zmizet co nejrychleji ze světa. Po pitvě, která se uskutečnila v Praze na Albertově v Ústavu soudního lékařství, se příslušníci Státní bezpečnosti snažili zajistit co nejrychlejší spálení těla. Zjistili ale, že kapacity pražských krematorií, na konci února 1950, jsou přeplněny a nejbližším termínem by byl 3. březen. Tak se nakonec rozhodlo, že nebudou čekat a tělo zmizí jiným způsobem. Byla otevřena společná hrobová šachta na hřbitově v Praze Ďáblicích, tam jej 28. února převezli a zakopali."

Petr Velemínský, foto: ČT24

Pozůstatky Josefa Toufara byly po jejich loňském vyzvednutí předány antropologům. Přesná identifikace ale nebyla snadná. Z lebky, která je pro ni důležitá, se dochovaly pouze zlomky. Vedoucí antropologického oddělení Národního muzea Petr Velemínský vysvětluje:

"My jsme aplikovali více metod, abychom měli jistotu. Všechny pozůstatky se zrentgenovaly a byla snaha ověřit, jestli se na nich nenachází nějaká zlomenina, jestli jsme něco nepřehlédli, v souvislosti s jeho zdravotním stavem a s tím, že kněz byl mučen, tak jestli bychom nenašli nějaké takové známky, ale bohužel. Ta zachovalost kostry byla limitující, ta nebyla ideální."

Za těmito náhrobky se nacházel masový hrob, v němž ležely i ostatky Josefa Toufara, foto: ČT24

Dá se tedy říct, že antropologové sami by nemohli na 100 procent říct, že toto je kostra Josefa Toufara?

"My neměli k dispozici lebku, ale další skutečnosti podporují, že jde o kostru Josefa Toufara, ale samotný osteologický výzkum by nemohl tu identitu potvrdit. Ty možnosti prostě nejsou. Museli bychom mít celou lebku, pak by mohla být provedena superprojekce. Kdybychom měli k dispozici chrup a stomatologické záznamy, tak by byla jiná situace. Ale za tohoto stavu kostry bychom to nemohli říct."

Propagandistický film ´Běda tomu, skrze něhož pohoršení příchází´

Antropologům tak pomohli genetikové, kteří Toufarovu identitu na téměř 100 procent potvrdili.

V těchto dnech jsme si připomínali také výročí justiční vraždy Milady Horákové, další z obětí komunistického režimu. Její osud měl v zahraničí velký ohlas. Situaci v Toufarově případě popisuje Miloš Doležal.

"Došlo k tomu, že příslušníci Státní bezpečnosti Josefa Toufara ubili, takže připravovaný velký proces se nemohl uskutečnit. Snažili se situace propagandisticky využít. Po smrti Josefa Toufara vznikl propagandistický film ´Běda tomu, skrze něhož pohoršení příchází.´ Noviny, deníky, časopisy masírovaly vehementně českou společnost. Pokud vím, tak jeden z těch ohlasů byl takový, že do Číhoště v únoru či březnu přijel americký novinář a napsal reportáž. Další z těch zahraničních ohlasů šel po vlnách Radia Vatikán, které hlásilo, co se v Číhošti stalo. V samotném roce 1950 byl zahraniční ohlas v západní Evropě minimální. 6. března 1950 se na ministerstvu vnitra konala velká tisková konference, kde soudruzi hlásili do světa, co Josef Toufar prohlásil, udělal, jaký to byl lump a tak. Tam byli přítomni novináři ze Sovětského svazu, Poláci tam byli a tuším, že i někdo z Maďarska."

Číhošťský kostel Nanebevzetí Panny Marie|Foto: Tomáš Vodňanský, Český rozhlas

O osudu Josefa Toufara se začalo hovořit v šedesátých letech, hlasitěji pak po sametové revoluci. Prozatím největším výsledkem úsilí o alespoň částečnou a symbolickou nápravu bude slavnostní událost, která proběhne o víkendu 11. a 12. července v Číhošti. Kromě pohřbu Josefa Toufara se bude konat eucharistická bohoslužba, bude představena kniha Toufarových kázání, proběhnou koncerty a připraven je také program pro děti.