Sedmdesát let od Číhošťského zázraku. Tajemství pohyblivého kříže zůstává nevyjasněné
Před 70 lety, 11. prosince 1949, se stal takzvaný Číhošťský zázrak. O třetí adventní neděli se při mši v kostele v Číhošti, kterou sloužil tamní kněz Josef Toufar, rozkýval půlmetrový kříž na oltáři. Co se tehdy skutečně stalo, se dosud nepodařilo objasnit. Údajný zázrak však zmobilizoval komunistickou státní bezpečnost a další události již probíhaly v její režii. Josefa Toufara v roce 1950 umučila k smrti.
Jedním ze svědků pohybu půlmetrového kříže byla i Božena Polívková. "Po zpovědi jsem se modlila růženec a tehdy se křížek začal pohybovat. Já jsem to viděla," vzpomínala později.
Lidé pohyb kříže na oltáři považovali za zázrak. Josef Toufar nevěřil, že by se něco takového mohlo stát. Byl ale znepokojen. Netoužil po tom, aby se jeho farnost stala v této době středem zájmu.
„On sám vlastně ani nevěděl, jak přesně to lidem vysvětlit. Hledal vysvětlení u církevních autorit. Protože se obával, že tato událost bude zneužita proti katolické církvi. To byla doba, která byla velice vyhrocená ve vztahu mezi státem a zejména katolickou církví,"řekl Českému rozhlasu historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Toufarovy obavy se naplnily. O pohybu kříže se brzy dozvěděli lidé z okolí a z číhošťského kostelíku se stalo poutní místo. O takzvaný Číhošťský zázrak se začala zajímat i komunistická Státní bezpečnost. Snažila se věřící přesvědčit, že šlo o podvod, že vše připravil farář Toufar.
Donutili zmučeného Toufara vystupovat v dokumentu
Na konci ledna 1950 státní bezpečnost kněze zatkla a skončil ve Valdické věznici. Tam byl podrobován tvrdým výslechům. Měl přiznat, že během mše pohyboval křížem pomocí mechanismu, který sám sestrojil. Farář navzdory opakovanému mučení takové přiznání odmítal.Státní bezpečnost ale potřebovala přesvědčit veřejnost, že církev manipuluje s lidmi. Rozhodla se o událostech v Číhošti natočit propagandistický dokument. A donutila v něm vystupovat i Josefa Toufara. Po necelém měsíci krutého mučení byl ve zbědovaném stavu přivezen zpět do Číhošti, kde měl před kamerami ukázat, jak celý "zázrak" zinscenoval. Propagandistický film byl nazvaný Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení.
Filmaři však mohli se zmučeným Josefem Toufar natočit pouze asi dvě minuty záznamu, více mu jeho stav nedovolil. StB tak ve filmu použila jeho záběr na kazatelně, na ostatních záběrech už byla jeho postava hraná. Ve filmu je ukázán i mechanismus, který měl pohnout křížem. Sestrojili ho příslušníci státní bezpečnosti. Záběry pak doprovází příslušný komentář:„Vyšetřování domnělého zázraku ukázalo, že vše cynicky nastražil farář Toufar. Květinami skryl primitivní mechanismus a při kázání - zatímco levou rukou dělal gesta - pravou tahal za drát a hýbal křížem na oltáři.“
Měl poškozené ledviny, otravu krve, hluboké tržné a řezné rány
Po natáčení byl Josef Toufar převezen do Prahy, kde se ho v nemocnici pokusili zachránit. Doktor František Maurer, který ho operoval, po 18 letech přiznal, že tak zmučeného člověka nikdy neviděl. "Měl poškozené ledviny a otravu krve způsobenou těžkým vnitřním krvácením. Po celém těle měl podlitiny a zejména na obličeji, hlavě a nohách hluboké tržné a řezné rány," uvedl v roce 1968 doktor Maurer. Podle něj to ze strany komunistů byla jasná vražda. Josef Toufar zemřel 25. února 1950 ve věku 47 let. Jeho tělo skončilo v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích.Vykonstruovaný proces, v jehož rámci by kněz veřejně přiznal, že Číhošťský zázrak byl církví řízen a jím připravený podvod, se tak nemohl uskutečnit. Plány komunistů to ale nepřekazilo. V polovině dubna 1950 vtrhli příslušníci Státní bezpečnosti do klášterů po celém území Československa a všechny řeholníky a řeholnice internovali. Řadu z nich spolu s kněžími v zinscenovaném procesu odsoudili a poslali na dlouhá léta do vězení.
V roce 2013 zahájila Římskokatolická církev proces Toufarova blahořečení. V červenci 2015 byly Toufarovy ostatky převezeny zpět do Číhoště a slavnostně uloženy do hrobu.