Angolan Leonardo Teca se přišel učit strojařině, dnes v Česku působí jako evangelický farář
Angolan Leonardo Teca našel v Česku druhý domov. Před lety sem byl vyslaný angolskou vládou, aby se vyučil strojařině. On se ale posléze vydal duchovní cestou a dnes působí jako evangelický farář. Jak se mu u nás žije? Setkal se někdy s projevy rasismu? A co o nás soudí?
„Původem jsem baptista. Otec byl kazatelem baptistické církve v Angole, takže evangelickou tradici mám v sobě. Byl jsem v ní vychovaný. Když jsem byl na střední škole v Pelhřimově, začal jsem chodit s kamarády do tamního evangelického kostela. A tam se nás ujal místní farář, který byl velmi milý, vstřícný, dokázal pracovat s naší kulturní a křesťanskou jinakostí. Cítil jsem se tam dobře, líbila se mi jeho práce i to, že nám umožnil pracovat s dětmi. Ovlivnilo mne to natolik, že jsem se po dokončení střední školy nakonec rozhodl pro studium teologie.“
Tady v Kladně jste rok, předtím jste působil v Rokycanech, studoval v Pelhřimově a Praze, na praxi byl v Brně, vaším prvním působištěm byly Horní Vilémovice. Poznal jste řadu míst v Česku. Nakolik vnímáte regionální rozdíly?
„Rozdíly jsou markantní, Česko působí jako jeden národ se stejnou kulturou, Ale není to tak. Jsou tu velké rozdíly v mentalitě. Ať už mezi Moravou a Čechami nebo mezi tím, jak funguje sbor v Rokycanech a na Kladně. Beru to tak, že když někam přijdu, musím lidi nejdřív poznat a pak vím, co od nich očekávat a co jim mohu nabídnout.“
Mluvíte perfektně česky, ale přeci jen černošský farář v zemi, která není tak zcela tolerantní. Setkal jste se někdy u svých farníků s nedůvěrou?
„Nesetkávám se s tím, samozřejmě někdy dochází k nedorozuměním, s někým nenajdu společnou řeč. Ale s projevy xenofobie jsem se nesetkal. Takže zatím OK. Navíc přicházím tam, kde mně lidé chtějí. Do svých působišť přicházím na základě pozvání a ve finále mně musí mí farníci zvolit."
Vedle služby v českobratrské církvi evangelické v Kladně se Leonardo Teca věnuje hudbě. Vystupuje s kapelou Sango Malamu. „To v jazyce lingala znamená dobrá zpráva, evangelium. Zpíváme duchovní, folklórní písně převážně z Angoly a Demokratického Konga.“
Leonardo Teca přišel do někdejšího Československa v 15 letech. V Česku tak žije dlouhé roky.
„Čechům rozumím, vaší mentalitě, kultuře, leccos z ní přijímám, beru to jako obohacení. Na druhou stranu se mi nelíbí, když člověk zapírá sám sebe. Důležitý je dialog kultur, aby nedocházelo ke střetu, násilí, nesnášenlivosti. Jsem rád, že žiji mezi lidmi, se kterými si rozumím, se kterými se vzájemně respektujeme a obohacujeme. Ale samozřejmě zůstávám Afričanem.“
