Antisemitismus je v České republice na relativně nízké úrovni

Projevy antisemitismu v České republice zůstávají i v roce 2004 v porovnání s ostatními zeměmi v regionu na relativně nízké úrovni. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnilo Fórum pro antisemitismus u příležitosti dne JOM HA-ŠOA. Ten připomíná vypuknutí povstání ve varšavském ghettu v roce 1943.

Podle pohyblivého židovského kalendáře je tímto vzpomínkovým dnem 27. nisan a letos připadá tento den na 6. května. Slavnostní večer ve Španělské synagoze v Praze bude také uctěním památky šesti milionů Židů zavražděných ve 40. letech nacisty. Jak uvedl ředitel Židovského muzea Leo Pavlát, rasismus a xenofobie žijí ve společnosti stále. V porovnání s jinými zeměmi je však míra antisemitských projevů u nás poměrně nízká.

"Antisemitismus je u nás na okraji společnosti, je to doména extremistů nejrůznějšího druhu a na politické úrovni se u nás s antisemitismem nesetkáte, což se nedá říct třeba o výrocích některých politiků v jiných zemích. Myslím si, že to samo o sobě svědčí, že politická kultura v tomto ohledu má svou úroveň."

Můžete pro srovnání uvést situaci v jiných zemích?

Ředitel Židovského muzea Leo Pavlát, foto: Martina Schneibergová

"Některé kontroverzní výroky zazněly v Německu, v Rakousku, ve Švýcarsku, čas od času na lokální úrovni v Belgii, v Holandsku. Když si vezmete statistiky z Francie, Velké Británie, z Belgie či z Rakouska, tak je naprosto zřejmé, že jde o úplně jinou úroveň. Tady u nás z té zprávy vyplývá, že takových opravdu závažnějších projevů antisemitismu je asi 17 zaznamenaných. V jiných zemích to jde do stovek. Ale není se čím utěšovat. Podle mně je hodně znepokojující, že se objevila výzva k Džihádu nebo že se v češtině objevují některé materiály islamistického fundamentalismu. Ne že by byly velice početné, ale existují, a to je nové."

Podle Leo Pavláta pokračuje na české extrémní pravici trend profesionalizace a propojování se zahraniční scénou při pořádání nacistických koncertů. Agresivitu českých neonacistů potvrzuje podle zprávy i skutečnost, že během pochodu v německém Wunsiedelu to byla právě česká skupina, která vedla útok proti místním obyvatelům. Pravicoví extrémisté u nás stojí za většinou z poškozených židovských památníků a hřbitovů. Došlo i ke zvýšení fyzických útoků. Zatímco v roce 2003 nebyl zaznamenán žádný, loni už bylo takových skutků evidováno pět. Bizarní je například kauza třináctileté školačky z Prahy. Na jaře ji začala vyšetřovat policie, neboť se ukázalo, že tato dívka je fanatickou obdivovatelkou Hitlera a Al-Kaidy, nosí do školy nůž a zjišťuje, zda je mezi jejímu spolužáky nějaký Žid.

Jak dodal ředitel muzea Leo Pavlát, antisionismus byl oficiální politikou komunistických režimů a jeho teze zdomácněly v řadě levicových hnutí západní Evropy. Nadační fond obětem holocaustu se proto v poslední době zaměřil speciálně na oblast vzdělávání, což potvrdila jeho výkonná ředitelka Jarmila Neumannová.

"Tam jsme už pomohli uskutečnění 120 projektů za více než 9 milionů korun. Ovšem naší prioritou zůstává podpora sociálních a zdravotních služeb a psychologické pomoci pro ty, kteří holocaust přežili a na tyto projekty jsme vynaložili téměř 24 milionů korun. Pomoc obětem holocaustu je pro nás přednostní, protože tito lidé, kteří holocaust přežili, potřebují pozornost, potřebují kvalitní péči a potřebují ji teď."

Právě v těchto dnech v souvislosti s 60. výročím od konce druhé světové války a u u příležitosti dne JOM HA-ŠOA se nadační fond obrátil na veřejnost s probou o podporu této péče formou tzv. dárcovské SMS. Každou textovou zprávou tak lidé mohou přispět a umožnit seniorům zůstat co nejdéle v domácím prostředí.