Arachnologové našli na Olomoucku čtyři vzácné druhy pavouků

Pavouci jsou tvorové, kteří u mnoha lidí budí spíše odpor než zvědavost a zájem. Přesto se ale najdou ti, kterým tito osminozí živočichové učarovali. Právě je jistě potěšila zpráva, že arachnologové zaznamenali výrazný objev týkající se výskytu několika pavoučích druhů u nás.

Sklípkánek pontický, foto: ČTK

O výzkumech týkajících se pavouků média neinformují často, zpráva o objevu Ondřeje Machače a Stanislava Macíka ale sdělovacími prostředky proběhla. Na co významného tedy arachnologové narazili?

"Podařilo se nám v okolí Olomouce nalézt čtyři nejvzácnější pavouky, kteří se vyskytují ve střední Evropě. Jedná se o sklípkánka pontického, což je vyloženě panonský prvek, druhy, který se vyskytuje na nejteplejších místech jižní Evropy. Dále tam žije sklípkánek hnědý, stepník moravský a stepník rudý," vysvětlil Stanislav Macík a uvedl, že podobný nález těchto druhů na jedné společné lokalitě ještě nikdy nebyl zaznamenán.

Slíďák tatarský, foto: mistic, CC BY 3.0 Unported

Zmíněné jednotlivé druhy pavouků znali vědci už dříve, ale vždy narazili maximálně na třicet kusů žijících na jednom místě. Navíc u sklípkánka pontického se jedná o nejsevernější lokalitu, kde byl jeho výskyt sledován. Druhy, které se na Olomoucku našly, patří mezi naše největší pavouky, tělo sklípkánka pontického může měřit až tři centimetry.

Místo, kde se pavouci nacházejí, nechtějí arachnologové s ohledem na bezpečnost zkoumaných prozradit. Pokud by chtěl někdo pavouky najít, neměl by to lehké, laik by asi jejich důmyslné úkryty zamaskované v zemi nerozpoznal. Jak se tedy vůbec pavouci hledají?

Stepník moravský

"Na kolenou, na kolenou. Každý ten druh pavouků, o kterých se bavíme, má své charakteristické obydlí, které si staví asi 20 cm hluboko v zemi. Na povrch vyčnívá akorát jakási punčoška, na punčošku je zakomponován okolní substrát, to znamená kamínky, tráva...To hnízdo naprosto perfektně splývá s okolím."

Stepník rudý, foto: ČTK

Čím se tito pavouci živí?

"Všichni pavouci jsou dravci, to znamená, že loví i živou kořist. Potrava se skládá z hmyzu, různých druhů housenek, kobylek, krovkovitých brouků apod."

Stanislav Macík uvedl, že ačkoli u nás výzkum pavouků probíhá od 18. století, tak se každým rokem vědcům daří objevovat něco nového. V loňském roce například Milan Řezáč z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze objevil a popsal jednoho ze zmíněné čtveřice - stepníka moravského. Je možné, že bude na našem území objeven další pavoučí druh?

"Sice je naše území velmi dobře prozkoumané, ale každý rok nás něco velmi mile překvapí."