Oslavy devadesátin Zoo Praha se nesly v duchu 30. let
Zoo v pražské Troji oslavila 90 let. První návštěvníci se tu objevili 28. září 1931. Nepřišli však do hotové zoo, ale spíše na staveniště. O tom, kde bude zoo stát, rozhodl dar velkostatkáře.
Oslavy se nesly v duchu 30. let minulého století. Slavnostní průvod přišel v dobových kostýmech, pokřtila se kniha, představil Trojský tolar a deskovou hru pokřtil lachtan Meloun. Jak připomněl náměstek pražské zoo Jaroslav Šimek, původně tu bylo malé množství zvířat.
"Méně než třicet druhů a několik desítek jedinců. Asi nejexotičtějším zvířetem té doby byla africká lvice Šárka. Bylo tu několik vlků evropských, liška, jezevec, spíše ty druhy z české fauny, než jak jsme zvyklí dnes, zvířata exotická."
Devadesát let je dlouhá doby z pohledu lidského života i instituce. Zoo prošla obrovskou proměnou. Přesto jsou tu místa, která jsou do značné míry podobná, jako při otevření.
"Kousek od hlavního vchodu do zoologické zahrady je výběh, kde nyní žijí pandy červené. Ten tu byl už při založení zahrady. Tehdy zde nežily pandy, ale byli tu vlci a později medvědi. Stejně tak dravčí voliéra. V roce otevření zoo byla z jiného materiálu, protože se v mezičase zhroutila v důsledku mokrého sněhu, ale byla v podstatě ve stejných rozměrech a na stejném místě už při otevření. Takže i nyní lze nalézt nějaké prvky historie."
Povodeň znamenala milník v rozvoji zoo
Jeden z nejtěžších momentů pro Zoo Praha byla povodeň v roce 2002. Od té doby se pražská zoo zásadně proměnila. Tehdy byla povodní zasažená celá spodní část. Některé pavilony již obnoveny nebyly, jiné prošly zásadní renovací, jako třeba pavilon tučňáků, goril, velkých kočkovitých šelem. Jak připomněl Jaroslav Šimek, zoo se začala rozvíjet ve zcela novém pojetí.
"Kdekoliv to bylo možné, začaly se odstraňovat železné ploty a mříže a nahrazovat je jinými prvky bariér, jako jsou třeba suché příkopy, kdy mezi pohledem návštěvníka a zvířetem není žádná viditelná bariéra. Takže rok 2002 lze bezpochyby brát jako výrazný milník a postrčení dopředu, ať už to byla jakkoliv tragická situace, tak zahradu nakopla k dalšímu vývoji."
Při povodni musel být například utracen sloní samec, který se nedal evakuovat do bezpečí. Následně vznikl nový pavilon pro slony. Připravuje se pavilon pro gorily, přiblížil plány ředitel zoo Miroslav Bobek.
"Dokončujeme nový pavilon goril a za deset let by měla přibýt ještě Arktida, nový prostor pro lední medvědy a další severská zvířata. Dále Amazonie, respektive expoziční celek věnovaný, jižní a střední Americe. Také by se měly změnit nahoře pláně, ty už začínáme přestavovat."
Zoo je od počátku spjatá s koni Převalského
Jak připomněl náměstek Jaroslav Šimek, zoo se angažuje v řadě projektů na záchranu ohrožených druhů.
"Je to projekt, který se týká koňů Převalského. To je druh, se kterým je pražská zoo spjatá od samého začátku. Již v roce otevření zoologické zahrady se zde objevil první pár těchto jedinečných, vzácných, divokých koní. Hřebec Ali a klisna Minka. A od té doby máme už nepřetržitý chov těchto koní. V průběhu druhé světové války jsme byli kromě zoo v Mnichově jedinou institucí na celém světě, která tyto koně udržela v rozmnožování."
Pražská zoo vede i jejich mezinárodní plemennou knihu a od roku 2011 vrací koně do jejich původní domoviny v Mongolsku. Další vzdělávací projekt souvisí s gorilami a je určen pro děti Kamerunu, v místech, které sousedí s biosférickou rezervací.
"Tento projekt toulavého autobusu vozí děti z vesnic i s jejich učiteli do jiných vzdělávacích zařízení, do záchranných stanic pro primáty, kde mají možnost absolvovat zábavnou formou výchovně vzdělávací programy. Troufám si tvrdit, že pro ty děti je to příležitost, jak poprvé třeba vidět živou gorilu, uvědomit si její krásu, její roli v přírodním ekosystému."
Zjednodušeně řečeno, cílem tohoto projektu je omezit pytláctví.
