1) České rondely jsou o 1500 let starší než slavný Stonehenge. Největší ve střední Evropě je u Kolína
Rondely jsou monumentální kruhové stavby. V Evropě jich je asi 200 a stále se díky snímkům z letadel a dronů objevují nové.
Ze staveb z doby neolitu zůstaly už jenom zbytky, připomněl Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu.
"Rondely dosahují průměru mezi 30 až 240 metry, jsou u nich jeden až čtyři příkopy. Ale nejčastěji se objevují rondely o rozměrech mezi 60 až 80 metry. Jsou na poměrně velkém území, od západního Německa, přes Českou republiku, Polsko až do jihozápadního Slovenska, západního Maďarska a Rakouska. Takže více méně celá střední Evropa. A objevují se v podobném časovém úseku, v první polovině 5. tisíciletí před naším letopočtem, a co je zajímavé u těchto objektů, jsou na území několika archeologických kultur."
Rondely jsou nejstarším dokladem architektury na celém území Evropy. Jsou dokonce o 1500 let starší než slavný anglický Stonehenge. Na předním východě se naopak objevovaly už dříve, než na území Čech, a to až o 5 tisíc let. Badatelé řeší stejné problémy. Proč to lidé stavěli, byly to chrámy, rituální centra pro širší okolí?
Rondely se nachází díky letecké archeologii
Pozůstatky po kruhové architektuře, ze které zůstaly jen zbytky, jsou vidět ze vzduchu, dodal Jaroslav Řídký.
"Například, když dozrávají plodiny, obilí, řepka, tak v místech, kde něco v minulosti stálo, dozrává obilí delší dobu, nebo jsou tam vyšší či nižší klasy. Jsou tam půdní rozdíly. Všechny objekty, které jsou zahloubeny do země, se postupem času vyplňují. Je tam kontrast oproti okolnímu prostředí, například výplň je tmavší. Díky skenování země, tzv. lidarům dokážeme najít spoustu objektů. Zachovají se ve formě valů, což je nejnovější zjištění. Dnes víme, že na vnější straně příkopů lidé vršili valy, které daly celému objektu vizuální efekt."
První objevy rondelů jsou známé už z druhé poloviny 19. století, ale málokdo tušil, o co se jedná.
"První interpretace byly obranné důvody, pak se uvažovalo o nějakých ohradách pro dobytek a spoustě dalších možností. To bylo ve druhé polovině 19. století. Největší boom výzkumu rondelů na území celé střední Evropy začal v druhé polovině 80. let minulého století s rozvojem letecké archeologie. Jednalo se o dokumentaci objektů z výšky, nemusí to být jenom letadla, ale v dnešní době třeba drony. Každý rok se objevují nové a nové rondely ve všech zemích, které jsem jmenoval, a dneska už jich známe kolem dvou set."
Rondely se objevovaly v pravidelných rozestupech
Nabízí se otázka, kde rondely stály? U pravěkých sídlišť nebo v odlehlých místech, kam lidé museli přijít? Jak vysvětlil Jaroslav Řídký, většinou byly součástí sídlišť. Ta zase stála nedaleko vodních zdrojů, v úrodném prostředí nížin.
"Ale rondely se neobjevují na všech sídlištích. Když se jedná o lépe archeologicky prozkoumanou krajinu, tak je nacházíme v určitých rozestupech, třeba po sedmi, deseti kilometrech, docela pravidelně. To znamená, že ta sídliště, kde rondely jsou, měla asi nějakou centrální funkci pro širší okolí. Spíše se zdá pravděpodobnější, že se na výstavbě rondelů podíleli i lidé z okolních sídlišť. Takže tam musel být někdo, kdo ty lidi motivoval nebo přinutil k tomu, aby se na těch stavbách podíleli. Znovu to ukazuje, a tím je i výjimečný ten objekt v dané době, že existoval někdo, kdo měl nějaký vyšší status, nebo nějakou funkci, kterou dokázal tímto způsobem využít."
Nedokážeme říct, jak byly společnosti v době neolitu uspořádané a stavby jsou jedním z mála pramenů, kde se o to můžeme pokusit.
U Kolína je největší rondel ve střední Evropě
Jsou v Česku pozůstatky rondelů, které jsou pro vědce mimořádně zajímavé?
"Při výstavbě obchvatu Kolína se našly celkem tři rondely. Jeden z nich byl úplně největší ve střední Evropě. Ten dosahoval až kolem 240 metrů v průměru. Měl tři příkopy, čtvrtý nebyl dokončený. Měl dochované čtyři vstupy. My mu říkáme megarondel. Zajímavé je, že asi padesát metrů od něj byl vystavěn přibližně ve stejné době jiný rondel, tentokrát jenom s jedním příkopem. A potom bych ještě zmínil rondel v Třebověticích v lese, v okrese Jičín. Byl potvrzen poměrně nedávno a byl objeven právě díky těm valům. Jsou dodnes viditelné. Pokud vím, tak na území celé střední Evropy jsou takové objekty asi čtyři. Tři jsou v Rakousku a jeden z nich je u nás."
Kdy a proč byly rondely opuštěny, nevíme. Jak připomněl archeolog Jaroslav Řídký, zřejmě došlo k nějaké společenské změně, rondely už přestaly plnit svoji funkci. Na celém území se totiž opakuje stejný vzorec. Lidé se o stavby starali, čistili je, ale kolem roku 4600 před naším letopočtem se struktura i výzdoba sídlišť mění.
Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd se zabývá obdobím neolitu a mladší doby kamenné. Jedním z témat jeho výzkumů je monumentální architektura a nástroje pro zpracování potravin. Zajímá ho území střední Evropy, severovýchodní Afriky a západní Asie, zejména Turecka.
Seriál vznikl ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky.
