6) Pražský hrad. Hrobka českých králů a největší hradní komplex na světě
Pražský hrad je symbolem českého státu a nejvýznamnější českou památkou. Jeho archeologický průzkum přináší unikátní nálezy - šperky i látku z šátku sv. Ludmily.
Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším souvislým hradním komplexem na světě. Je zapsán v UNESCO. Součástí komplexu je katedrála sv. Víta, největší chrám v zemi a hrobka českých králů.
Archeologicky není prozkoumaná ani jedna čtvrtina areálu. Nejvíc se z historie lidé dozví, když navštíví výstavu Příběh Pražského hradu. Jak říká Jana Maříková Kubková z Archeologického ústavu, za rok si bude možné všechny archeologické areály prohlídnout v mobilní aplikaci.
Archeologové objevili románskou baziliku a předrománskou rotundu
Mezi nejstarší nálezy na Pražském hradě patří objevy z paleolitu. Například v Jízdárně Pražského hradu byly při průzkumu objeveny mamutí kosti i srstnatý nosorožec. Mezi nejvýznamnější nálezy patří románská bazilika svatého Víta a předrománská rotunda. Informace o nich byly jen v písemných pramenech a historici si nedokázali představit, jak kostely vypadaly.
"Povedlo se, byly rozpoznány, vykopány a identifikovány. Za první republiky bylo prokopáno celé třetí nádvoří. Málokdo ví, že pod nádvořím je dutina a pod deskou jsou zachovány, románské a gotické domy, několik opevnění a jeden celý románský kostel."
V té době získali archeologové představu, jak to tady vypadalo v románské době. Historická hodnota nálezů je nevyčíslitelná. Archeologické objevy přináší i pochopení zdejší lokality, která byla kontinuálně osídlena 3000 až 4000 let.
Na začátku středověku to byla výhradně církevní lokalita. Byly tu jen kostely a kláštery. Starý palác, který je spojený s Přemyslovci, byl trošku mladší.
"Podle nejnovějších bádání nebyl na začátku přemyslovský hrad, ale tzv. svatá hora. Místo, kde je třetí nádvoří a Jiřské náměstí. Lidé zde měli svá kulturní a náboženská centra. Místo poté zapracovali do svého náboženství i křesťané. A až potom se sem přesunuli Přemyslovci se svým palácem, ten ale nebyl na tom vršku, ale lehce na úpatí. V podstatě až v 16. století se Pražský hrad stává rezidenčním palácem pro panovníka. Do té doby byla důležitější církev. Takže je to úplná změna v tom, jak jsme Pražský hrad vnímali a jak ho dodneška vnímají školní osnovy."
Šperky i látka ze šátku sv. Ludmily
Mimo jiné zde byla nalezena i látka z šátku svaté Ludmily.
"To není z klasického archeologického výzkumu, ale je to ze zkoumání hrobu v katedrále sv. Jiří, kde bylo několik významných nálezů látek. Hroby významných osobností jsou udržovány v kostelích. Nejsou to klasické hroby do země pohřbené, ale jsou to rakve nebo sarkofágy v kostelích. Těla jsou přeukládána do mladších a mladších sarkofágů a zůstává u nich jejich majetek."
Objevy na Pražském hradě datujeme do doby přestavby katedrály svatého Víta. Tehdy architekti Josef Mocker a Kamil Hilbert při stavbě novogotické lodi a rekonstrukci gotické části nacházeli předchůdce románskou baziliku a předrománskou rotundu.
"Další etapa průzkumů byla po 1. světové válce. V roce 1918 se stal hrad sídlem prezidenta Masaryka a bylo třeba přestavby do podoby moderní rezidence. Začíná tu archeologický výzkum zpočátku vedený stavitelem Karlem Fialou. Práce byla nad jeho síly, protože měl na starosti nejen archeologický průzkum, ale ještě rekonstrukci. V roce 1925 se rozhodlo, že sem přijde pracovat Archeologický ústav, krátce před tím založený."
Jana Maříková Kubková připomíná, že výzkumy jsou teď úplně jiné, než byly před sto lety. Také v okolí Pražského hradu je několik významných pohřebišť, kde se našla řada unikátů.
"Zlato, drahé kamení, tam je toho spousta. V těch bohatých pohřebištích mají jedinci u sebe šperky, část z nich je vystavená v Příběhu Pražského hradu. Jsou zde zlaté, stříbrné a bronzové náušnice, záušnice, gombíky, kaptorgy (zdobená kovová schránka, používaná zřejmě na amulety nebo ostatky svatých). Křesťané už potom u sebe většinou nic nemívají, ti odcházejí na onen svět, tak jak jsou."
V době románské byly Hradčany hustě zastavěny
Archeologové se zabývají nejen Pražským hradem, ale i jeho okolím. Na Hradčanech probíhá výstavba a před archeology se postupně objevují románské domy.
"Vypadá to, že na Hradčanech byla poměrně hustá románská zástavba ve dvanáctém století. Je to zajímavé a každopádně to trochu mění obraz Hradčan. Tím, že tam potom vznikly ty velké paláce a náměstí, tak tato část zástavby zmizela v raném novověku."
Za nebezpečné považuje Jana Maříková Kubková nenápadné rekonstrukce domů na Hradčanech.
"Vlastně z té budovy zůstane jenom plášť, to historické uvnitř přijde pryč. Je tady několik případů, kdy opravdu investičně silný majitel zcela 'vydesinfikoval' interiér. Včetně třeba toho, že na Hradčanech musí být v interiéru bazén. A to je mnohem nebezpečnější, protože to zvenku nevidíte."
Seriál vznikl ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky.
