Které události sehrály roli při vzniku státu? Co víme o nejstarších dějinách Přemyslovců? Informace máme pouze z legend a kronik.
Ty byly často psané s časovým odstupem a navíc tam byly události, které chtěl kronikář sdělit.
Je několik zlomových událostí vzniku českého státu. Jednou z nich byl například Bořivojův křest na Moravě. Bořivoj byl první historicky doložený český panovník pocházející z rodu Přemyslovců. Dostal se tak do společenství křesťanských vládců.
Za další důležitý moment bylo považováno vyvraždění Slavníkovců, upozornil ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík.
"Děti to najdou v učebnicích jako moment, kdy dochází ke sjednocení státu pod vládou Přemyslovců. To je 28. září roku 995. I tento příběh lze líčit jako málo důležitou šarvátku, ale mohl to být i moment, který vedl k tomu, kdy Přemyslovci získávají dominantní moc. Podle mého názoru ji už v té době měli. Zásah byl zásadní pro rodinu Slavníkovců, ale pro další vývoj knížectví, to až tak zásadní nebylo. Možná kdyby do toho mohl zasáhnout kníže Boleslav II., který byl už v té době velmi nemocný, tak by ani takovou akci nedovolil."
Boleslav možná Václava zabít nechtěl
Zlomovými okamžiky při budování českého státu byly i nešťastné události. Například zabití svatého Václava, který byl příslušníkem první dynastie panovníků rodu Přemyslovců. Český historik Dušan Třeštík přišel v roce 2001 s teorií, podle níž Boleslav zřejmě nechtěl Václava zabít, ale ke sporu mezi oběma bratry opravdu došlo, a Václava pak víceméně omylem zabili Boleslavovi služebníci, kteří se domnívali, že brání svého pána.
"Víme, že k té události došlo. Jak naznačil Dušan Třeštík, můžeme mít pochybnosti i o datu, kdy k tomu došlo. Tam se jedná o to 28. září. Můžeme mít pochybnosti i o okolnostech. Mohla to být i nešťastná událost, nicnéně mělo to zásadní politické konsekvence, protože na Václava, stejně jako na jakéhokoli tehdejšího knížete, byla navázaná skupina lidí, kteří ho chránili, tzv. družina. Ti smrtí knížete přicházeli o svoje postavení. To mohlo mít i velmi brutální podobu. Na to odkazuje jeden z archeologických nálezů na Budči, že by to mohli být právě oni družiníci, kteří byli po té nešťastné události pobiti."
Archeologie neumí určit okamžik, kdy bodne dýka
Fungování moci Přemyslovců může poodkrýt i archeologie. Nejdůležitější informace jsou z výzkumů opevněných sídel, přemyslovských hradišť.
Jak dodal ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík, archeologie a historie k sobě mají blízko, ale mluví jiným jazykem a na základě jiného materiálu.
"To je trochu past, do které se archeologie chytila v období od 50. - 80. let, kdy se snažila ty historické události tzv. vykopávat. Sledovat v nálezech odrazy konkrétních událostí a osob. To ve většině případů nefunguje. Archeologie vypráví víc o běžném životě, o hospodářských záležitostech. To, co neumí, je zachytit a identifikovat okamžik, kdy se objeví dýka a zaryje se někomu do zad, jako to máme v případě svatého Václava.
Velká budoucnost, která je před archeologií, leží v přírodních vědách. Jsou to nejrůznější analýzy, které vypovídají o stravě lidí, o jejich mobilitě. Jsou to analýzy spojené s genetickým výzkumem, které vypovídají o tom, odkud lidé přicházeli, jaký byl jejich původ. Analýzy izotopů některých kovů dokáží odhalit zásadní technologické detaily. Vypovídají o tom, jak se technologie přenášely po Evropě."
Jak připomněl ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík, výjimečnost Přemyslovců je v tom, že žili v době, kdy se kreslily základní obrysy rozvržení dnešní moderní Evropy.
"Ta samozřejmě procházela dalším velmi divokým vývojem. Ty první hranice byly samozřejmě mnohem rozostřenější, než je známe dnes - jako nakreslenou čáru na mapě. Oni byli ti, kteří tu středovýchodní Evropu vytvářeli…My jsme zemí, která má velmi úzké vazby k tomu světu západnímu, nicméně jsme na jeho okraji a můžeme v tomto směru fungovat i jako určitá spojnice a myslím si, že toto Česká republika v podstatě drží do dneška."
Seriál vznikl ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky.
