Znojemská rotunda v průběhu staletí

r_2100x1400_radio_praha.png

Dnes vás pozveme na návštěvu královského města Znojma - konkrétně do rotundy Panny Marie a svaté Kateřiny, která byla postavena na dominantním místě předhradí v 11. století. Nejen o freskové výzdobě rotundy si Martina Lustigová povídala s Jaromírem Kovárníkem z Jihomoravského muzea.

Stavba románské rotundy je jedinou dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu, který byl ve Znojmě založen patrně již Břetislavem I. Byl součástí opevnění jižní hranice přemyslovského panství. Od konce 11. století byl hrad sídlem údělných knížat a také jakýmsi správním centrem.

"Vlastní výmalba, vyzdobení freskami, to je asi o sto let mladší než postavení stavby. Datuje se k roku 1134 a to u důležité události. Znojemský údělník Konrád II., který vlastně vládl z údělu ze Znojma jižní části Moravy, se v tomto roce ženil. Bral si za ženu princeznu srbskou, dceru srbského krále Uroše I., která navíc byla ještě švagrovou uherského krále Bély. To znamená, že to byl vyloženě dynastický sňatek kvůli zajištění klidné jižní hranice raného českého státu. A při této příležitosti vlastně nechal rotundu přestavět. Pravděpodobně tehdy byla zaklenuta, znovu omítnuta a vyzdobena tímto unikátním přemyslovským cyklem,"

říká můj průvodce Jaromír Kovárník, podle kterého je rotunda vlastně svatebním chrámem. Fresky můžeme vidět v několika pásech.

"První pás, který je pouze iluzorní, s románskou draperií, má pouze praktický význam - aby se něco důležitého neodřelo z fresek. Druhý, vyšší pás už zabírá nejdůležitější biblické motivy ze života Kristova s účastí Mariinou. A nad ním, nad nejdůležitější biblickou částí, je nejdůležitější část světská, to znamená přemyslovská pověst."

Biblický námět začíná scénou Zvěstování Panně Marii, následuje Život Mariin, dál pokračuje scénou Navštívení Panny Marie, Narozením Krista, Klaněním pastýřů a končí Klaněním Tří králů. Nad obrazem Navštívení Panny Marie je vymalováno poselství Libušino, které vede bělouš.

"To je mýtické zvíře. A bílá barva je zase taková mýtická, symbolizuje hloubku tohoto celého výjevu. Kosmas o tom napsal, že ten bělouš nebyl až tak výjimečný, že sám znal cestu k manželovi Libuše, Přemyslu Oráčovi do Stadic - znal ji, protože ji nejednou v noci s Libuší šlapával. Proto byl schopen tam poselství sám zavést."

Bořivoj I.
Za okénkem pak následuje oráčská scéna s mýtickým zakladatelem přemyslovské dynastie Přemyslem Oráčem. Je tam vidět i symbol sňatku mezi Přemyslem Oráčem a kněžnou Libuší. Přemysl Oráč je vyobrazen nad narozením Ježíše Krista. A mezi těmito dvěma výjevy existuje následující vztah:

"Ježíš Kristus je také pánem na nebesích. Přemysl Oráč se po sňatku stává českým knížetem a stává se vlastně pánem na zemi. A toto je vlastně ideologické zdůvodnění v rámci křesťanství: jeho moc na zemi je dána právě touto Boží vůlí. To znamená, že vládce v raném středověku byl zástupcem Boží moci a jeho prostředníkem na zemi."

Za přemyslovskou scénou jsou vyobrazeny postavy českých knížat - tato knížata mají oděn plášť. Některé postavy jsou bez pláště - jedná se o moravská údělná knížata. První postava za přemyslovskou scénou znázorňuje prvního pokřtěného Přemyslovce Bořivoje I. Panovnická genealogie pokračuje i v dalším světském pásu. Nad nejdůležitějším místem, nad Bořivojem, je postava prvního českého krále Vratislava I. (tj. knížete Vratislava II.). Pod postavami Bořivoje a Vratislava byl v roce 1949 v rotundě objeven nápis, který přesně datuje opravu a vyzdobení rotundy freskami.

Zatím jsme se věnovali hlavně freskové výzdobě rotundy. Podívejme se ale také na osudy samotné stavby. Rotunda totiž vždycky nesloužila jako svatební chrám.

"Samozřejmě byla knížecí kaplí, určitě pro noblesu tohoto kraje, to znamená pro Přemyslovce. Vlastně nám to dosvědčuje i ten námět, protože v církevní stavbě se nacházejí knížata z rodu Přemyslova, včetně bájného Přemysla a jeho manželky Libuše, tedy nepokřtěných pohanů. A to je podle mého názoru demonstrace moci, síly rodu Přemyslovců právě zde, ve Znojmě, de facto na nové, jižní hranici českého státu."

Po roce 1226, kdy bylo Znojmo povýšeno na královské město, se rotunda stala královskou hradní svatyní. Další údaj o této stavbě je z roku 1555 - tehdy ji klarisky, které ji mezitím získaly, darují městu.

"Co se týká jejího využití, nemáme žádné písemné záznamy, ale restaurátoři našli vyškrábané nápisy na freskách z období renesance, a to poměrně ve velkých výškách. Nelze tedy vyloučit, že už v té době byla rotunda využívána jako nějaká světská budova."

Nápisy ve vyšších částech rotundy totiž mohou vypovídat o tom, že v rotundě bylo vytvořeno další patro.

V 18. století po smrti posledního majitele z rodu Deblínů přešla část hradu do majetku města a byl tam zřízen pivovar. A pivovaru připadla i rotunda.

"Byla využívána například jako sklad sudů nebo beček na pivo, jako košíkářská dílna, jako hospoda, tančírna, výčep piva, atd. A k těm nejhorším okamžikům došlo, když majitel pivovaru použil znojemskou rotundu jako chlév pro vepře."

Přiblížili jsme historii znojemské rotundy, dívali jsme se nahoru, na freskovou výzdobu, podívejme se teď i dolů: Znojmo je známé svým rozsáhlým podzemím. Je i pod rotundou?

"Ve skalním masívu pod rotundou, který jsme důkladně prozkoumali, jsme našli středověké chodby, které nepochybně souvisely s obranným systémem znojemského hradu. Vycházejí až na svahu pod hradem, to byla nějaká úniková cesta, a další větev pravděpodobně směřovala k pevnostní věži na hradbách, aby byl případně možný ústup z hradební věže a potom únik dál. Další systém byl zničen sklepy vybudovaného pivovaru po roce 1874, resp. 1877," uzavírá vyprávění o znojemské rotundě Jaromír Kovárník.