Archeologové doložili osídlení Velehradu v době Velké Moravy

Nové archeologické nálezy ve velehradské bazilice, foto: ČTK

Archeologové poprvé doložili osídlení Velehradu v době Velké Moravy, tedy z 9. století. Při záchranných pracích na Velehradské bazilice objevili velkomoravskou keramiku.

Archeologové pravděpodobně definitivně potvrdili osídlení Velehradu v době Velkomoravské říše, foto: ČTK
Už od středověku se o Velehradu mluvilo jako o centru Velkomoravské říše z 9.století. Místo bylo považováno za sídlo prvního moravského arcibiskupa Metoděje. Nic z toho však nebylo archeologicky doloženo. Teď přišel zvrat. Archeologové při záchranných pracích na Velehradské bazilice objevili velkomoravskou keramiku. Jak řekl v České televizi Zdeněk Schenk ze společnosti Archaia Olomouc, jde o nejstarší doklad osídlení Velehradu.

"Soubor nalezené keramiky je jednoznačně velkomoravského původu, tedy 1000 let starý, o tom není pochyb. Nese typický dekor, je to taková oběžná rytá slovanská vlnice a ta keramika byla nalezena na několika místech našeho výzkumu."

O tom, zda bylo místo v době Velké Moravy osídleno, se v minulosti vedly velké spory. Keramika nyní dokládá přítomnost lidí přímo na místě baziliky ještě před jejím založením, ke kterému došlo na počátku 13. století.

Nové archeologické nálezy ve velehradské bazilice, foto: ČTK
"Pokud se bezpečně prokáže, že to velkomoravská keramika je a zřejmě je, a pochází-li třeba z rozrušených sídlištních objektů, které byly porušeny pozdějším středověkým pochováváním, tak je to nález docela zajímavý a nelze než pogratulovat,"

dodal v České televizi Luděk Galuška, archeolog Moravského zemského muzea Brno. Objevila se i otázka, proč se tu dříve nic nenašlo, když tu výzkumy probíhaly už na počátku 20. století.

Každý z nálezů je třeba pečlivě označit, foto: ČTK
"Tehdejší archeologický výzkum vedl doktor Jan Nevěřil a jemu se opravdu podařilo odkrýt velkou část té původní románské stavby ovšem cisterciáckého konventu. Na stopy velkomoravského osídlení bohužel nenarazil. Jeho výzkumy posléze skončily, protože opravdu byly vyvolány s tím, aby se prokázalo velkomoravské osídlení areálu Velehradu."

Jak dodal vedoucí výzkumu Zdeněk Schenk, archeologové zkoumají Velehradskou baziliku od loňského podzimu a kromě keramiky se tu objevily i hroby s kosterními pozůstatky ze 13. století.

"Bohužel byly porušené pozdějším vybudováním důmyslného odvodňovacího systému kanálů, které probíhaly z klášterního kostela napříč křížovou chodbou směrem na říčku Salašku a odvodňovaly celou baziliku. Cihelná hrobka nebo její základy byly odkryty v blízkosti již dříve odkryté výklenkové hrobky, která je přisuzována moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi. Není tedy pochyb, že v této hrobce nebyl pohřben někdo nevýznamný."

Areál kláštera na Velehradě, foto: Andrea Fajkusová
Část nejzajímavějších objevů bude vystavena v nově budované expozici v lapidáriu baziliky. Ta patří k nejvýznamnějším poutním místům Česka. U Velehradu je pak obec Modrá, zde byly objeveny základy velkomoravského kostela z 9. století. Vznikla tu replika stavby i velkomoravského opevněného sídliště.