Archív vydal svědectví o tom, jakým způsobem a kde přesně tragicky zahynuly desítky československých letců RAF

letadlo.jpg

Sto padesát československých letců Royal Air Force (RAF), kteří zmizeli beze stop za druhé světové války ve vlnách Biskajského zálivu či Lamanšského průlivu, postupně přichází o status pohřešovaných, více se dozvíte v následující rubrice, kterou připravila Eva Petržílková.

Jindřich Breitcetl, kapitán a první pilot Liberátoru GR.Mk.V BZ 780 (O)
Pouhá kondolence zůstala mnohdy pozůstalým po československých letcích Royal Air Force (RAF), které za druhé světové války pohltilo moře. Zmizeli beze stop ve vlnách Biskajského zálivu či Lamanšského průlivu. Nikdo navíc nevěděl kde - a často ani kdy. Platilo to až donedávna...

Vilém Jakš
... říká historik Jiří Rajlich z Historického ústavu Armády České republiky, který se pátráním po pohřešovaných československých letcích, už dlouho zabývá. Při své práci srovnával hlášení německých sestřelů s britskými a tyto údaje pro jistotu konfrontoval s předpokládanou dobou zmizení československých letců, kterou udávalo britské Královské letectvo. Nyní cituje jména desítek mužů, ukazuje místa, kde spočívají, a líčí dokonce okolnosti tragických vzdušných bitev. A známá jsou dokonce i jména stíhačů Luftwaffe, kteří s Čechoslováky skoncovali.

Metoděj Šebela, kapitán a první pilot Liberátoru GR.Mk.V BZ 872 (E)
Po 57 letech vydaly archivy i mnoho dalších svědectví o téměř stopadesáti československých letcích. Patří k nim i osud členů čtyřmotorového liberatoru z 311. československé bombardovací perutě, kterou 21. srpna 1943 sestřelila nad Biskajským zálivem skupina messerschmittů. Mezi oběťmi osmičlenné osádky, jejímž velitelem byl Jindřich Breitcetl, byl i palubní střelec Vilém Jakš. Ten před válkou proslul jako několikanásobný mistr republiky v boxu a vicemistr světa střední váhy. Jakšovým životem se ve filmu "Pěsti ve tmě" inspiroval režisér Jaroslav Soukup. Podle německých záznamů odpočívají Breitcetlovi muži na mořském dně asi 220 kilometrů severozápadně od francouzského Brestu.

Další hlášení dálkových stíhačů Messerschmitt Bf 109G z 18. listopadu 1943 objasňuje i osud až dosud nezvěstného liberatoru poručíka Metoděje Šebely. Německý poddůstojník Paul Puckedorf nárokoval sestřel britského liberatoru v prostoru nad Biskajským zálivem, západně od Brestu, kde v ten den Šebelova osádka signalizovala: "Budeme nuceni přistát - porucha motoru."

Poslední chvíle života pohřešovaných letců RAF byly mnohdy strašné. A to natolik, že o nich Jiří Rajlich nechce příliš mluvit:

Tragické osudy pohřešovaných letců RAF považují historici za jeden z mnoha důkazů, že Češi nejsou národem zbabělců, jak někdy v diskusích zaznívá. To je také podle Jiřího Rajlicha z Historického ústavu AČR, jeden z motivů, proč má význam pátrat sedmapadesát let od konce druhé světové války po osudech těchto vojáků. Podrobněji se o nich můžeme dočíst v několikadílném knižním projektu Jiřího Rajlicha "Na nebi hrdého Albionu", jehož čtvrtý a pátý díl vyjde v červnu.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio