Beránek nahrazoval jehněčí pečínku
Regály obchodů už několik dní zdobí velikonoční beránci. Někde si ho upečou i doma. Receptů je spousta. Někdo vyrábí těsto třené, jiný kynuté, beránek může být politý čokoládou, na krku červenou mašličku. Jaká je však tradice pečení beránků právě na Velikonoce? A kdy se objevil první recept? Na to se Eva Turečková zeptala Martina France z Masarykova ústavu AV.
Vy jste zmínil šestnácté století, lze toto považovat za začátek tradice u nás?
"Ta tradice je určitě starší. To jenom z konce šestnáctého století máme ten zřejmě první a důkladný předpis na to, jak dělat pečivo ve tvaru beránka. Ve středověku se ta postní pravidla dodržovala ještě s větší důsledností, a nepoužívaly se ani některé přísady, které později v těch postních dnech byly přijatelné. Jako například vejce nebo živočišný tuk."Jsou v dnešní době s pečením beránka spojené nějaké rituály nebo už je to pouze takový domácí zvyk?
"V naprosté většině domácností vzhledem k vysoké míře sekularizace už je to především zvyk. Asi i mnohé domácnosti nemají ani nějaké hlubší povědomí o tom, proč se vlastně beránek dělá na Velikonoce, proč je jedním ze symbolů Velikonoc."
Je nějak konkrétně určená doba, kdy se má konzumovat?
"Určitě nejsou nějaká striktní pravidla. Myslím si, že to je hodně i regionální, není na to nějaké přímo stanovené pravidlo."
Je nějaký tradiční recept? Známější než ty ostatní?"Tak pokud se týká receptu Bavora Rodovského, ten byl velmi složitý, velmi komplikovaný, takže ho nelze jako tradici moc doporučit. Jinak to kolísání mezi třeným a kynutým těstem, to je spíš individuální zvyklost. Samozřejmě to třené těsto je trochu náročnější na suroviny, ale spíš záleží na zvyklostech. Já bych ještě možná z toho tradičního hlediska podotkl, že při svátcích Pesach, které můžeme spojit s těmi křesťanskými Velikonocemi, se jedí nekvašené chleby. Takže možná, že to kynuté není úplně ideální. Ty nekvašené chleby se ovšem jedí na památku toho, že nestihli při tom odchodu z Egypta Židé nechat chleby vykvasit."