VELIKONOCE NA TALÍŘI po česku: TRADIČNÍ POKRMY DEN PO DNI

Česko na talíři

Velikonoce, největší křesťanské svátky, symbolizují vykoupení, naději a znovuzrození ukřižovaného Krista. A co by to bylo za svátek, kdyby se netočil také kolem jídla?

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Po čtyřicetidenním půstu nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší.

Velikonoční jídelníček v duchu symbolů

Jidáše,  foto: Klára Stejskalová

Od Zeleného čtvrtka uslyšíte po ulicích chodit chlapce s typickými klapačkami nebo také řehtačkami. Vy si tento den můžete zpestřit přípravou  kynutých jidášů. Toto sladké pečivo má symbolizovat provaz, na kterém se zrádný Jidáš oběsil. A nejen to – podle tradice se jidáše potírají medem a jedí se na Zelený čtvrtek dopoledne, nejlépe ráno, pokud možno před východem slunce. Má to zajistit nejen pevné zdraví, ale i ochranu před hadím uštknutím a vosím píchnutím.

Velký pátek je pak dnem ve znamení největšího půstu v roce. Jídlo si nemusíte zcela odpírat, mělo by však být lehké a bezmasé. Výjimkou jsou například ryby. Lidé, kteří si ji dříve nemohli dovolit, zapékali alespoň bramborovou kaši do tvaru rybího těla. Opravdu typickým postním jídlem Velkého pátku ale vždy byla hustá zelňačka s bramborami. Na stole byl k vidění také špenát, různé druhy luštěnin nebo sladké knedlíky. A po obědě je můžete vytáhnout do lesa hledat poklady – v tento den se údajně otevírá země a vydává své ukryté cennosti.

Velikonoční nádivka,  foto: Klára Stejskalová

Během Bílé soboty se domem line neodolatelná vůně velikonoční nádivky, které se někdy přezdívá také hlavička, neboť se do ní dříve obíralo maso z jehněčích hlav. Měla by být dostatečně bohatá, aby uspokojila půstem zkoušené chutě – základem je uzené maso, čerstvá vejce a zelené bylinky včetně mladých kopřiv symbolizujících jaro.

Velikonoční beránek,  foto: Klára Stejskalová

Nedělní Boží hod Velikonoční k bohatě prostřeným stolům láká již svým názvem. Velkorysost hostiny se dříve odvíjela především od toho, co si daná rodina mohla dovolit, nicméně různé druhy mas si v tento den dopřáli téměř všichni. Kromě pečínky nesměl na stole chybět ani sladký velikonoční beránek, který symbolizuje obětování Ježíše Krista.

Velikonoční pondělí z vykoledovaných vajec

Šmigrustovka,  foto: Klára Stejskalová

Tady už může leckdo zaváhat – především Moravané ale budou vědět, že slovo šmigrust označuje pomlázku a zvyky s ní spojené. Do polévky stejného jména prý patří tradičně to, co koledníci vykoledují. Na talíři rozhodně hraje všemi barvami a prý dokáže vyléčit i rozbouřený žaludek po namáhavém vítání jara…

Související

  • České Velikonoce

    V letošním roce připadá velikonoční neděle na 4. dubna. Na těchto stránkách se můžete dozvědět více o historii Velikonoc, o velikonočních tradicích a oslavách.

  • Česko na talíři

    Řízek, guláš, svíčková nebo buchty? Co je typicky české jídlo? Jaké je kulinární dědictví českých zemí? A může česká gastronomie něčím obohatit tu světovou?