Boje kolem klimatických změn

Zatímco v dánské Kodani probíhá největší a nejvýznamnější ekologické setkání po 2. světové válce, které by mělo především přinést dohodu o omezování emisí skleníkových plynů, odborníci stále nemají zcela jasno v tom, do jaké míry je člověk přímo odpovědný za klimatické změny. A hlavně, zda by měl vynakládat gigantické částky na boj s nimi.

Foto: Evropská komise

Jední v kodaňské konferenci spatřují šanci, která by se už nemusela opakovat, pro jiné to není víc než obrovský diskusní klub, z něhož sotva vzejde něco přínosného. Opírají se o tezi, že dosavadní závěry klimatologů nemusejí být přesné. Například Ladislav Kurc z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze klimatický summit v Kodani vůbec nesleduje, a také od něj nic neočekává. V jednom ze svých článků tvrdí, že změna klimatu a koncentrace kysličníku uhličitého (CO2) se zdá být uměle zveličeným problémem, v historii nikoli prvním. Před několika desítkami let se například běžně tvrdilo, že Země nemůže poskytnout dostatek potravy pro všechny a že neexistuje jiný mechanismus populační regulace než války a hladomory. Ty měly být vyvolány růstem počtu obyvatel. Stejně tak se dnes běžně tvrdí, že další zvyšování koncentrace CO2 přinese celoroční mrazy v Evropě a ze značné části amerického kontinentu udělá jednu velkou poušť. To, že takové předpovědi "stojí na vodě", části veřejnosti příliš nevadí. Hlasatele všemožných apokalyptických scénářů totiž většinou ani tak nezajímá jejich správnost, jako jejich mediální účinnost. Ladislav Kurc také poukazuje na nepřesnosti, které obsahuje zpráva IPCC, Mezinárodního panelu ke klimatické změně, nezávislého vědecko-technického orgánu zaměřeného na podporu poznání podstaty klimatické změny a hodnocení jejích environmentálních a sociálních důsledků.

"Debaty mají už dnes hmotný charakter, už jsou výstupy, které z akademické debaty udělaly něco, co nás stojí každodenně nějaké prostředky. Já mám důkazy o tom, že třeba poslední zpráva IPCC z roku 2007 uvádí některé nepřesné kvantitativní údaje. Čili já nemám důvěru k tomu, co se zveřejňuje a IPCC svou zprávu neopravila, i když český zástupce, doktor Pretl byl na tuto nesrovnalost upozorněn."

Bedřich Moldán

Ladislavu Kurcovi oponuje známý ekolog, nyní senátor Bedřich Moldán:

"Já jsem naprosto přesvědčen o tom, že tento mezivládní panel předkládá data naprosto zaručená, a navíc nikdy nejde dále než že řekne přesně, s jakou pravděpodobností příslušná tvrzení předkládá. Čili jestli hovoří třeba o 95 nebo 98 procentní pravděpodobnosti, což můžeme my, kteří to nepočítáme, přesně považovat za naprostou jistotu. Já tomu zcela jednoznačně důvěřuji, stejně jako důvěřuji tomu, že Slunce neobíhá okolo Země."

Z českých vrcholných politiků se otázkami klimatických změn nejčastěji, nejpodrobněji, ale také pro mnohé nejkontroverzněji zabývá prezident Václav Klaus. Ten však Českou republiku na kodaňské konferenci nezastupuje, byť mu tam těsně před zahájením setkání vyšla jeho knížka nazvaná "Modrá, nikoli zelená planeta". Není to škoda, že vláda schválila český mandát na této schůzce bez prezidentovy účasti?

"Já myslím, že je to tak, že Česká republika udělala veliký kus práce pro společnou pozici Evropské unie. Tam to není tak, že by vystupovaly jednotlivé státy, ale vystupuje švédské předsednictví za celou Evropu. A myslím, že kdyby tam jel pan prezident, tak by tam vlastně prezentoval zase své osobní názory, které by byly v rozporu s pozicemi Evropské unie. Nebylo by to dobře,"říká bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, známý odpůrce názorů prezidenta Klause na otázky klimatických změn. Analytik Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku je naopak rád, že Václav Klaus kodaňskou schůzku vynechá:

Martin Bursík

"Já myslím, že je bezvadné, že pan prezident, jako jeden z mála vrcholných politiků, dokáže odolat té hysterií, protože to je opravdu hysterie kolem globálního oteplování. Myslím, že budoucnost mu dá za pravdu, že to, čemu jsme tady věřili na začátku 21. století, nakonec bude všechno úplně jinak."

S tím pro změnu nesouhlasí Martin Bursík, který se odvolává na nejčerstvější zprávu odborníků:

"Považuji kodaňskou konferenci za skutečně zásadní, zlomovou. Zpráva ukazuje, že klimatická změna běží daleko rychleji než jsme očekávali, že hladiny oceánů stoupají o 3,4 milimetru ročně, že led roztává o 40 procent rychleji než se očekávalo, rychleji tají ledovce, a prostě celá klimatická změna je v daleko větším tempu. A to zadání, které tam mají politici, je ve vyspělých zemích v podstatě odejít od spalování fosilních paliv do roku 2050. Tady by se měly snížit emise ze spalování fosilních paliv o 85 až 90 procent. Prostě drtivá většina expertů, klimatologů, vědců se shoduje v tom, že je tady klimatická změna, že na ní má enormní vliv člověk."

A co si od kodaňského summitu slibuje ekolog Bedřich Moldán?

"Očekávám, že dojde k velmi důležité politické dohodě, že nebude přijata nějaká právně závazná dohoda, ale že budou zcela jasné, konkrétní závazky jednotlivých států včetně čísel a včetně časového harmonogramu. A rovněž očekávám, že budou i závazky finanční. Takže mám naději, že v Kodani se skutečně dosáhne jistých konkrétních a pozitivních výsledků."