Brněnské planetárium je mezi deseti nejlepšími v Evropě

Brněnské planetárium patří mezi deset nejkrásnější v Evropě. Vyhlásil to mezinárodní časopis GEO. Otevřelo se na podzim roku 2011 po rozsáhlé rekonstrukci, kdy z původního planetária nezůstalo skoro nic.

Foto: Hvězdárna a planetárium Brno, CC BY-SA 3.0 cz

Vyzkoušet tu můžete řadu pokusů, například se zvážit na různých planetách, roztočit víry v atmosféře nebo prohlédnout Mars. Zabořeni v měkkých sedadlech se můžete vypravit třeba k Saturnu, prolétnout prstenci a přistát na jeho největším měsíci Titanu. Ocenění pro hvězdárnu a planetárium ředitele Jiřího Duška potěšilo:

"Taková ocenění jsou příjemná. Pár jsme jich už za architektonickou podobu budovy dostali. Stavba slaví už osmé narozeniny, ale je vidět, že její kvalita se s časem nemění."

V jaké společnosti se brněnské planetárium ocitlo?

"V té nejlepší. Většinu z těch dalších devíti planetárií znám a osobně jsem je navštívil. Mezi deset nejhezčích evropských planetárií patří planetárium ve Valencii nebo v Hamburku, se kterým dlouhodobě spolupracujeme. Je tam také hvězdárna Urania ve Vídni nebo polská Toruň."

Jaká je historie hvězdárny a planetária v Brně. Původní stavba tam stála už v roce 1959.

Foto: Hvězdárna a planetárium Brno, CC BY-SA 3.0 cz

"Ono to je ještě starší. První úvahy o stavbě lidové hvězdárny vznikly ještě před druhou světovou válkou. Pak se samozřejmě dlouho nic nedělo. V roce 1949 se začaly kopat základy otáčivé kopule, v roce 1958 se začalo stavět malé planetárium a v roce 1984 velké. Po roce 2010 vznikla současná budova."

Kdo je autorem takto zdařilého návrhu, který sbírá ocenění?

"Původně to měla být jen rekonstrukce té stávající budovy, ale naštěstí přišel s úžasným a radikálním návrhem pan architekt Martin Rudiš. Řekl, nemá smysl to nějak opravovat a předělávat. Zbořme tu budovu, a na to tom původním půdorysu postavme novou v moderním funkcionalistickém stylu. Naše planetárium se od těch ostatních ve světě liší především tím, že je celé bílé. Většinou je s vesmírem spojována černá. Všechna planetária ve světě bývají tmavá. Návrh architekta Martina Rudiše byl zcela jiný. Všechno je u nás prosklené, sněhově bílé. Je vidět i skrz budovu, je to něco unikátního."

Kolik lidí přijde ročně do planetária?

"Každý rok přijde asi 150 tisíc návštěvníků. Když to vezmu od roku 1954, tak letos v prosinci očekáváme čtyřmilióntého návštěvníka."

Když jsem byla u vás, tak jsem si vyzkoušela, že bych na planetce Itokawa vážila asi jeden gram, což mě nadchlo.

Foto: Hvězdárna a planetárium Brno, CC BY-SA 3.0 cz

"Ano, to potěší většinu návštěvníků."

Co jste připravili letos za novinky?

"Nám právě vrcholí sezóna. Máme ji asi od října do května. Aktuálně promítáme úžasný pořad, který se jmenuje Příběh nekonečných poutníků a je o dvojici sond Voyager, které od 70. let minulého století letí sluneční soustavou. Máme pořad pro děti, který se jmenuje Kouzelný útes a odehrává se pod vodou. Je to takové dobrodružství u korálového útesu. Aktuálně dokončujeme několik výpravných představení, která budou mít premiéru začátkem příštího roku. Jedno se jmenuje Vesmír 3D a bude to prohlídka naší galaxií. Chystáme pořad Zrození planety Země a v polovině roku Brno 360. To bude asi naše nejnákladnější představení. Nabídne pohled na město z nadhledu, ale i z podhledu."

Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Které zajímavé vesmírné úkazy budou moci lidé v nejbližší době vidět?

"Nejbližší úkaz, který je hodně výjimečný a zajímavý, nastane už v pondělí 11. listopadu, a nemyslím tím otevírání Svatomartinského vína. Planeta Merkur přejde přes sluneční disk. Uvidíme její temnou siluetu. Z ČR bude tento úkaz pozorovatelný mezi 13:00 až 16:15, protože pak Slunce zapadne. Ale například v západní Evropě nebo ve Spojených státech to bude vidět delší dobu. Je to skutečně velmi vzácný astronomický úkaz, protože k němu dochází jen několikrát za století, a ten letošní je na dlouhou dobu poslední. Další šanci něco takového sledovat, budeme mít až v listopadu 2032, pokud bude pěkné počasí."