Měsíc, Země, Mars a Slunce. Kraví horu v Brně opět rozzářily obří modely vesmírných těles
Na brněnské Kraví hoře si lidé mohou nejen zblízka prohlédnout, ale také se dotknout Měsíce, Země, Marsu a Slunce. Čtyři obří nafukovací modely vesmírných těles nazvané Lunalón, Terralóna, Marsmeloun a Heliosféra vystavuje v parku brněnské planetárium v rámci oblíbeného Festivalu planet.
Jedinečná přehlídka se koná jednou ročně od roku 2019. První vznikl model Měsíce a to u příležitosti 50. výročí mise Apollo 11. Od té doby planetárium každoročně přidává další hvězdu, v roce 2020 to byla Země, následující rok Mars. Na léto 2022 autoři projektu připravili desetimetrový model Slunce nazvaný Heliosféra.
Na přípravě všech modelů a také realizaci jejich výstavy spolupracují pracovníci brněnského planetária se studiem multimediálních architektů VISUALOVE. Studio stojí za mnoha světelnými instalacemi vystavenými v moravské metropoli i jinde v České republice i na Světové výstavě Expo v Dubai.
„Práce na modelu Slunce byla o něco složitější než u jiných nebeských těles. Náš kolega z hvězdárny musel zpracovat fotografie Slunce z archivu NASA pořízené sondami. Shromáždil jich přes 84 tisíc. Snímky vznikaly v roce 2014 zhruba měsíc. Je to období, během kterého se Slunce otáčí kolem své osy. Poté byly tyto obrázky spojeny pomocí matematické metody tak, aby vytvořily unikátní texturu, kterou lze připevnit na povrch nafukovacího modelu vyrobeného ze speciální textilie,“ vysvětluje architekt Michal Okleštěk ze studia VISUALOVE.
Lidským okem nepostřehnutelné
Stejně jako předchozí modely byl i tento vyroben v dílnách brněnské firmy Kubíček Factory, která se specializuje na výrobu balonů. Také do deset metrů vysokého modelu musí být neustále vháněný vzduch, aby zůstal nafouknutý.
Podle architekta představuje Slunce tak, jak je lidským okem nepostřehnutelné. „Ukazujeme Slunce, které je poněkud záhadným nebeským objektem v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. To je pro veřejnost docela atraktivní, protože pokud by byla hvězda prezentována tak, jak je viditelná lidským okem, byla by to jen bílá koule. Ale v tomto případě můžeme pozorovat všechny zajímavé jevy, které tam probíhají, včetně erupcí. Můžeme také rozlišovat nejteplejší a nejchladnější místa na Slunci,“ popisuje.
Heloisféra je možná posledním modelem, který studio vytvořilo. „Jako autoři jsme měli takovou teorii třikrát a dost. Ale nějak jsme ještě objevili kouzlo Slunce. Protože je to takový tajemný objekt. Ukazujeme ho lidem tak, jak ho nemohou vidět lidským zrakem. Všechna ostatní vesmírná tělesa už ale nejsou tak dobře zmapovaná. A některé planety nejsou zajímavé, vypadají jako bílá nebo modrá koule., vysvětluje. „Ale je možné, že nás ještě něco zajímavého napadne,“ připouští Okleštěk.
V Brně je tedy Slunce na dosah ruky, dotýkat se modelu není zakázáno. „Návštěvníci si samozřejmě mohou modely osahat, mohou se u nich i vyfotit. Kromě případu špatných povětrnostních podmínek, zejména při silném větru, protože přece jenom má 10 metrů. V případě horšího počasí je tedy potřeba dodržovat určitá bezpečnostní opatření. Model je vlastně jištěn kotevními lany,“ popisuje Okleštěk.
Podle ředitele Hvězdárny a planetária Brno Jiřího Duška je model Slunce obzvlášť úžasný za soumraku: „Doslova vypadá jako koule žhnoucího železa. Fascinující je, že v tomto měřítku by planeta Země měla průměr pouhých deset centimetrů a nacházela by se jeden kilometr daleko.”
