Brněnský orloj. Nejkurióznější české hodiny, kde si můžete ulovit kuličku
Od roku 2010 se na brněnském náměstí Svobody tyčí zvláštní časomíra. Je vysoká šest metrů, vyrobená z černé leštěné žuly, dovezené až z Jihoafrické republiky, a svým tvarem připomíná gigantický náboj. Přestože jde o časostroj, poznat z něj kolik je vlastně hodin, není jednoduché.
Dílo autorů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka bylo odhaleno u příležitosti 365. výročí odolání města Brna švédskému obléhání v době třicetileté války. Také proto má multifunkční hodinový stroj tvar dělostřelecké střely.
Je považován za nejkontroverznější brněnskou uměleckou instalaci. Ještě před spuštěním provozu vyvolal žulový monument mezi Brňany velké polemiky. Předmětem diskusí byla nejen pořizovací cena - dvanáct milionů korun i to, že zjistit z něj přesný čas je velmi obtížné, ale hlavně patřičnost takto moderního díla do historické zástavby.
„Nejvíc mi vadí, že to vypadá jako zapíchnutá bomba - ponuře, tragicky a nepozitivně," uvedl jeden z respondentů ankety, kterou si nechalo vypracovat město Brno po roce odhalení. „Hyzdí to Brno, je to hnusné. Tvarem připomíná jiné věci, než by měl. Černá ovce Brna,“ uvádějí někteří Brňané na sociálních sítích.
Polovině lidí se ale moderní dílo líbí. "Aspoň máme něco, co jiná města nemají," píše obyvatelka Brna.
Petr Kameník různé reakce chápe. Připomíná, že časostroj má tvar obelisku, který provokuje lidi po tisíce let. "Každý v něm vidí, co chce. Je skvělé, že o něm lidé mluví, protože je to na nich, jak ho nazvat. Všechno potřebuje své jméno a lidé přicházejí s vlastními nápady," řekl.
Jiné tempo
Časostroj je řízen naprosto přesným signálem z Frankfurtu, přesný čas z něj ale pozná asi málokdo, a to i přesto, že je u něj návod, jak to zjistit. Autoři prý chtěli dát času filozofický rozměr.
"Hodiny jsou na místě, kde má čas jiné tempo. V historickém centru města, kde by se lidé mohli chtít zastavit a popovídat si nebo se jen tak poflakovat po náměstí, si myslím, že by se čas měl měřit jinak. Nemluvě o tom, že čas měří, i když je trochu komplikované na to přijít," uvedl Petr Kameník.
Každopádně se ale s jistotou dá poznat, že se blíží jedenáctá dopoledne. V tuto hodinu - podle pověsti Brňané nechali zvonit poledne o hodinu dříve, když se dozvěděli, že Švédové právě v poledne obléhání města ukončí – se totiž po vnitřním obvodu časostroje začne kutálet skleněná kulička.
Chyťte si kuličku
Tuto brněnskou skleněnku si pak mohou lidé chytit v jednom ze otvorů na obvodu. Navíc při její cestě se rozeznívají orchestrální trubicové zvony, které jsou umístěny uvnitř vnitřního mechanismu hodinového stroje. Orloj tak bývá pravidelně několik desítek minut před jedenáctou obklopen lidmi čekajícími na nevšední suvenýr u čtyř otvorů.
„Každý otvor je jiný a ze kterého kulička vypadne se dopředu neví. Tento je nejmenší. Při pohledu dovnitř je vidět ohnutý drát. To chce dát dovnitř tenkou ruku pod ten oblouček. Protože uprostřed se kulička vrací zpátky. Kdo má silnou ruku, ať sem ani nechodí,“ říká jeden z chytačů na brněnském náměstí.
Při zvláštních příležitostech vydává časostroj kuličky častěji. Běžně je skleněnka v barvách města Brna, při různých příležitostech ale město nechává vyrobit zvláštní série. O Vánocích tak z orloje padaly kuličky s andělem, při výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela byly zelené a při Dnech Brna zase tmavé.
Kuličky jsou ruční práce, vyrobila je sklárna v malé vesničce Karlov na Vysočině u Žďáru nad Sázavou.
