Bude odhaleno tajemství rožmberské hrobky?
Legendami opředená hrobka jihočeského šlechtického rodu Rožmberků ve Vyšším Brodě je předmětem zájmu archeologů i historiků. Detaily sdělila vedoucí výzkumu Zuzana Thomová z archeologického oddělení Jihočeského muzea.
Odkdy se v klášteře ve Vyšším Brodě pohřbívali Rožmberkové a kdy tam byl pohřben poslední?
"Založit cisterciácký klášterní komplex se rozhodl už v roce 1258 Vok z Rožmberka a nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1259. Prvním z Rožmberků, kdo byl v klášterním kostele pohřben byl právě onen Vok z Rožmberka. Tím posledním, kdo tam byl pohřben byl Petr Vok, který zemřel 6. listopadu 1611, byl pohřben potom v únoru 1612 a jím vlastně rod Rožmberků vymírá."
Dokážete už teď odhadnout, kolik příslušníků rodu tam je?
"Většinou se na základě písemných pramenů uvádí, že v této rožmberské nekropoli je pohřbeno 23 mužských a 17 ženských potomků tohoto rodu.V podstatě se jedná o 10 - 12 generací."
Co očekáváte, že v hrobce najdete? Budou Rožmberkové sedět okolo stolu?
"Samozřejmě, že to je velice hezká, romantická pověst o jejíž rozšíření se zasloužil Bohuslav Balbín. Určitě situace v hrobce bude mnohem prozaičtější, určitě Rožmberkové nebudou sedět v křeslech kolem stolu, ale bude to normální vyzděná hrobka, kde budou uložení jednotliví Rožmberkové, potažmo s manželkami, v rakvích. Vzhledem k tomu, že dosud nevíme nic o rozměrech hrobky, tak se také může stát, že celá řada starších pohřbů nebude v dobrém stavu. Je možné, že s kostmi a rakvemi bylo už v minulosti manipulováno v těch předcházejících obdobích, kdy se tam pohřbívali další členové rodu. Samozřejmě se naskýtá otázka, proč vlastně se celý tento průzkum dělá. Cílem průzkumu je zjistit, na základě požadavku majitele objektu, technický stav podzemí a pak samozřejmě navrhnout, jak s památkou dále nakládat. Samozřejmě průzkum přispěje i k poznání architektonického vývoje kostela Nanebevzetí Panny Marie. No a to poslední, co je pro laickou veřejnost i pro nás odborníky,archeology a historiky, nejzajímavější, že zjistíme způsob pohřbívání takto významného šlechtického rodu od středověku až do raného novověku."
Výzkum se provádí nedestruktivní metodou. Po předchozích bádáních se vsune do vytipovaných míst minikamera a další dokumentační technika. Archeologové tedy přímo do podzemních prostor nevstoupí. Součástí dosavadního zkoumání v klášteře byl také pyrotechnický průzkum, kvůli možnému ukrytí munice z druhé světové války. Ve Vyšším Brodě se totiž shromažďovala umělecká díla pro muzeum Adolfa Hitlera v Linci.
