Cisterciáci, duchovní strážci Rožmberků

S Historickými obzory se tentokrát vypravíme do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě u jižních hranic Čech s Rakouskem. Mikuláš Čtvrtník oslovil převora tamějšího kláštera otce Justina, aby nám řekl podrobnosti k hrobce Rožmberků, která leží v kněžišti kostela a kterou po čtyř stech letech možná budeme moci spatřit.

Nacházíme se nyní v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, založeném roku 1259 Vokem z Rožmberka. Ten se podle pověsti jednou na koni brodil Vltavou trochu níže podle toku řeky. Přišla však velká voda, která hrozila zahubit brodícího se Voka. V té chvíli Vok volal k Panně Marii a slíbil, že zachrání-li se, postaví kostel, který jí zasvětí. V tu chvíli se mu zjevil anděl a řekl mu: "Výš se broď!" Vok se tedy brodil výše a skutečně našel brod a zachránil se. Na tom místě pak založil osadu Vyšší Brod a u ní cisterciácký klášter a nechal postavit slíbený kostel zasvěcený Panně Marii. Tak je vyšebrodský klášter spřízněn s rodem Rožmberků. Pokračuje zdejší převor otec Justin:

"Náš klášter je vlastně takovou nekropolí Rožmberků. Bylo to také pojato Rožmberky jako pietní místo této rodiny. To znamená - v podstatě jsou tady všichni významní členové pochováni."

Na jakém místě je hrobka ve vyšebrodském kostele položena? Je situována na duchovně významné místo?

"Ano, leží v presbytáři, poněvadž povinností mnichů dodnes je, vždy ve výroční den smrti toho Rožmberka, za ně se modlit. A oni chtěli být tak jako symbolicky blízko chórových lavic, kde se mniši sedmkrát denně modlí, aby se jaksi mniši přimlouvali za jejich slávu v nebi. To byl taky smysl, proč tady chtěli být pochováni."

Šli jsme se podívat přímo do vyšebrodského klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie ke kněžišti, pod nímž by měla být umístěna rožmberská hrobka. Stojíme na křížení hlavní a příčné lodi a před námi se tyčí majestátní barokní oltář. Kolem hrobky je mnoho nejistého a otázkami je opředen také vstup do hrobky, o němž se vlastně přesně ani neví, kde je. Zeptal jsem se Tomáše Fatury, zdejšího dlouholetého průvodce, kde by se mohl nacházet vstup do hrobky.

"Tak to je trochu otázkou. Jsou zde dva prameny. Jeden praví, že tedy je tento vchod za epitafem Rožmberků ve zdi. Nicméně reálnější se zdá možnost, že by tento vchod byl v příčné lodi, tedy přímo naproti oltáři. Tady vlastně přímo před kněžištěm je schodiště a pod tím schodištěm někde by se tedy měl nacházet vstup do hrobky, kde by mělo být taky takové předsálí a pak tedy samotná hrobka."

Kdy hrobka vznikla, nám řekl otec Justin:

"Hrobka je vlastně datována už do 13. století při vzniku kláštera. V roce 1611, když zemřel poslední Rožmberk Petr na Třeboni, a v únoru byl pohřben potom v roce 1612, tak od té doby byla vlastně hrobka jaksi údajně zazděna a od té doby pořádně nebyla otevřena, i když se říká, že někdy roku 1911 byla otevřena, že je plná vody."

Ovšem údajné otevření hrobky v roce 1911 není zdaleka potvrzené, pokračuje převor otec Justin.

"Vůbec o tom není žádný záznam v našem archivu, který je jinak bohatý. Ale ti staří otcové o tom vyprávějí, že to slyšeli ještě od té generace, která žila. Oni sem nastoupili - třeba pater Xaver v roce 1932 - tak ještě žili právě ti mniši, kteří si to pamatovali, že ta hrobka byla otevřena. Ale není o tom nikde žádný záznam, což je velmi zajímavé."

Hrobka samotná je opředena pověstí, že Rožmberkové v ní nejsou pochováni v rakvích, nýbrž že sedí kolem zlatého stolu a čekají. Otec Justin nám k tomu řekl:

"Určitě jsou tam Rožmberkové pochováni. A samozřejmě Balbín rozšířil tu pověst, že tam sedí všichni kolem stolu, ale určitě to není pravda. Podle vyprávění těch starých otců, kteří přežili komunismus a vrátili se sem - nyní už nežijí - tak říkají, že zase ti, kteří jim o tom vyprávěli, že tam normálně jsou cínové rakve."

V souvislosti s vyšebrodským klášterem se také hovořilo o nacistickém pokladu, který zde měl být za války uložen:

"Ano. Když byl klášter nacisty zrušen, mniši byli vyhnáni, tak tady nacisté udělali z toho takový depozitář, kde shromažďovali umělecké předměty židů, kteří zahynuli v koncentrácích. A Hitler chtěl udělat v Linci muzeum vymizelé rasy, tak tady to schraňoval. A v pětačtyřicátém roce taky právě pamětník otec Xaver, který sem přišel hned v pětačtyřicátém roce s panem opatem Tecelinem, přebírali klášter od Američanů, tak si pamatují, že křížová chodba, kostel, to bylo všechno plné krabic uměleckých předmětů. To si údajně vzali všechno Američani jako válečnou kořist."

Po válce se také šířily pověsti o tom, že část nacistického pokladu byla ukryta právě do rožmberské hrobky. Otec Justin však oponuje:

"To je pověst. To by bylo vidět, že by tam něco rozdělali. To je všechno tak kompaktně zadělané, že tam není vůbec nějaký náznak, že by tam někdo byl."

Bude se hrobka opravdu otevírat?

"Tak zatím je to všechno ve stádiu úvah a záměrů. Zatím nějaký konkrétní termín není dán."

Ovšem je pravděpodobné, že se šetrným, neinvazivním způsobem hrobka otevře či spíše zpřístupní zrakům lidí. Jednalo by se o nahlédnutí do hrobky pomocí kamer bez vážnějších zásahů do podlahy vyšebrodského klášterního kostela. Poslední zde pochovaný Rožmberk Petr Vok prý ve své závěti z roku 1611 ustanovil, že se hrobka nesmí otevřít po 400 let, jinak dotyčný za trest zemře. Do uplynutí této doby však dnes zbývají ještě 4 roky. Je otázka, zda se ovšem bude s otevíráním hrobky čekat tak dlouho.

Na závěr jsem se zeptal otce Justina, co pro něj osobně znamená klášter ve Vyšším Brodě, kde je v současné době převorem:

"Je to úžasné místo modlitby nepřetržitě několik staletí. Vlastně to přerušení tady bylo jenom čtyřicet čtyři let, můžeme říci. Od jednačtyřicátého roku do pětačtyřicátého nacisty a potom od padesátého roku do devadesátého komunisty. Takže tady je obrovské množství mnichů pochováno v celém areálu a je to místo modlitby tolik staletí, takže to je cítit."

Foto: Internetové stránky cisterciáků ve Vyšším Brodě www.klaster.vyssibrod.cz.