Bude v Česku americká raketová základna?
Ministr zahraničí Cyril Svoboda v pondělí prohlásil, že Česká republika by se měla do podzimu rozhodnout, zda eventuálně umožní na svém území výstavbu americké protiraketové základny. Celá záležitost je podle odborníků zatím jen ve stádiu technických úvah. Rozhodnutí by ale museli učinit politici a ti nejsou v názorech jednotní. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Spekulacemi o raketové základně se média zabývají již několik let. České zapojení do protiraketového deštníku slíbil v USA už v roce 2002 bývalý sociálnědemokratický ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Letos v květnu americký deník The New York Times napsal, že evropskou součástí protiraketového systému má být základna s jedenácti střelami země-vzduch a že americká strana v tomto směru jedná v Polsku a v Česku. Mluvčí Ministerstva obrany Andrej Čírtek ale deníku Právo řekl, že jde zatím o myšlenku, ne o konkrétní projekt. Podle Čírtka ministerstvo ani nemá informace o tom, že by se Praha měla rozhodnout do konce září, zda s projektem souhlasí. V současné době prý žádné konzultace s americkou stranou neprobíhají. Naproti tomu šéf ODS Mirek Topolánek v pondělí uvedl, že podle jeho informací mířila do Česka americká mise, která měla určit lokality pro případnou základnu, ale mise prý byla kvůli politické situaci odložena. Deník Mladá fronta Dnes si zase v pondělí zaspekuloval, když napsal, že základna by mohla poměrně snadno vzniknout například u Dobříše nebo v Rapoticích u Velké Bíteše, kde byly před rokem 1989 raketové základny Varšavské smlouvy. Starosta Dobříše Stanislav Holobrada se ale této informaci diví.
"V těch lesích byla vybudována protiletadlová a protiraketová obrana Prahy. Po roce 2000 ale byl tento objekt označen armádou za nepotřebný a byl podle zákona převeden na město a město tyto budovy prodalo."
Nad informací deníku Mladá fronta Dnes kroutí hlavou i starostka Rapotic Marcela Smékalová.
Podle odborníků je geografická poloha České republiky při ochraně kontinentu velmi významná. Deštník je také nutné začít stavět s určitým předstihem před reálnou raketovou hrozbou možného útočníka. Jenže zatímco odborníci argumentují bezpečností, politická scéna je rozštěpena. Rozpory se objevují i ve vznikající vládní koalici. Šéf ODS Mirek Topolánek s případnou základnou souhlasí, stejně jako Alexandr Vondra, který by se měl stát ministrem zahraničí. Nerozhodně se k projektu stavějí lidovci a spíše proti jsou zelení. Spíše nerozhodní jsou dnes i sociální demokraté. Premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek upozorňuje na silný zásah do psychiky země, a proto by navrhoval v této otázce celostátní referendum. Výhrady má rovněž bývalý československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier, který se podílel na odsunu sovětských vojsk z Československa.
"Zaprvé je potřeba vědět vůči komu má být ta raketová základna zaměřena. Druhá otázka je, zda má vůbec smysl mít takové zařízení v Čechách. Nevidím žádný velký smysl takové raketové základny. Já se totiž vůbec domnívám, že celá ta snaha řešit problémy dnešního světa vojensky je už přece jen překonaná."
Z různých rozporuplných informací a spekulací není v tuto chvíli jasné, v jakém stádiu jsou jednání expertů o technických záležitostech souvisejících s protiraketovou základnou. Není ani jasné, zda Spojené státy skutečně chtějí od Česka do konce září nějaké politické rozhodnutí v celé záležitosti. Ve hře může být přitom více variant. Třeba by v Česku mohl vzniknout pouze nějaký detekční systém, popřípadě by se Česko mohlo podílet na jiném protiraketovém projektu. Na něm se ostatně domluvila Severoatlantická aliance na pražském summitu v roce 2002. A odborníci tvrdí, že z technického hlediska by nemělo být problémem využít některé z prvků vznikajícího amerického systému, rozmístěného eventuálně v některé evropské zemi NATO, k posílení zvažovaného aliančního systému. Ten by možná mohl být pro část veřejnosti stravitelnější, než čistě americký projekt.
