Budišov nad Budišovkou

Budišov nad Budišovkou, foto: Google Maps

Dnes se společně se Zdeňkou Kuchyňovou podíváme na východní Moravu do městečka Budišov nad Budišovkou, které je známé svými břidlicovými lomy. A navštívíme i nedaleký vrch Ondřejník, který je opředen zajímavými historkami.

Budišovský pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, foto: Google Maps
Říká se, že městečko Budišov nad Budišovkou založil opat jménem Budiš. Jiná verze uvádí, že bylo pojmenováno podle domků, nebo-li bud zdejších havířů. Ty také připomíná znak města, na kterém byly v 16. století hornická kladívka. Později znak pozměnil olomoucký acibiskup kníže František z Dietrichšteinu: přidal stříbrný vinařský nůž. Rozkvět města byl zastaven válkami na počátku 17. století. Jednu z bitev mezi Prusy a Rakouskem vedl i legendární generál Laudon. K Budišovu se vztahuje i další známé jméno. Je místem narození učence světového významu Františka Ignáce Kassiána Halašky, který zasáhl do české vědy - zejména fyziky a je přirovnáván k takovým velikánům jako je Purkyně či Palacký. Jeho titul ke konci života byl stejně dlouhý jako titul císařovny Marie Terezie. Budišov nad Budišovkou je znám také těžbou břidlice a nedávno roku 1996 zde bylo založeno muzeum břidlice.

"Břidlice je vlastně zkamenělé, ztvrdlé bahno, které se pomalinku usazovalo a za přibližně 320 miliónů let zkamenělo. Břidlice se používá jako krytina, obklady, dlažby..."

... říká Ludmila Staňková, jejíž otec poskytl muzeu řadu sbírek. Jsou zde i krásné dekorační předměty například brože či hodiny. Břidlice se na Budišovsku těží od roku 1776. Protože řada historických budov je pokryta břidlicí, kterou bylo třeba na opravy, byl důl opět uveden před dvaceti lety do provozu. Zdejší břidlice je velmi kvalitní a byla použita i na opravu střechy Národního divadla v Praze.

Zdejší kraj je opředen řadou pověstí, o které se zajímá Jaromír Polášek se svojí manželkou.

"Momentálně jich máme z Moravy a ze Slezska asi 2800 převedených a pohádek asi 800. Nějaké publikace nám vyšly, hodně v časopisech, dostává se to i do takových různých sborníčků, co vydávají obce, ke krajanům to jde, je to už i na internetové stránce a knížky pověstí a pohádek - celkem tři jsme udělali."

Vodní nádrž Kružberk, foto: Jaki96, CC BY-SA 3.0 Unported
Poláškovi získávají pověsti z různých zdrojů, starých knih, časopisů, z rukopisů v archívech i od pamětníků. Při našem rozhovoru jsme zrovna seděli nedaloko vrchu, který se jmenuje Ondřejník. Říká se o něm, že je to začarovaná tajemná hora. Na ní měla žít čarodějnice zvaná Divá Hana. Ve skutečnosti se jmenovala Hana Škrblena.

"A je to skutečně žijící osoba. Chodívalo se k ní pro krásu a pro kámen lásky. Takže dívka nebo mládenec, kteří chtěli oblouznit druhé pohlaví a pojistit si ho, tak chodívali pro takovou čarovnou vodičku nebo čarovný kámen. Ona sama prý byla nesmírně škaredá podle pamětníků. A neuměla si lásku zajistit. V mládí prý byla zamilovaná nešťastně. To byla taková dobrosrdečná čarodějnice. Lidem vracela štěstí, které sama nepoznala. Jednoho dne za ní přišel ženich - černý myslivec s černým pérem, kloboukem a flintou na řemeni. Lidé je viděli, jak stoupali do vrcholu Ondřejníku. Vedli se za ruku, políbili se a pak prý zmizeli v zemi. Takže se o ní vypráví, že si pro ni přišel černý mládenec, to jest čert. Jinak zdejší čerti, pokud se tedy objevují na zavolání, tak mají velice hrůzostrašnou podobu. Třeba tady v blízkém okolí, když někdo přivolává čerty a zaklíná je, aby mu sloužili, tak se objevuje sedm pekelných vévodů. Jsou to obrovitánské černé postavy a na místo očí, uší a úst jim šlehají plameny."

Budišov, pohled od Svatoňovic, foto: Google Maps
A právě pod tajemným vrchem se nachází malá obec s názvem Kunčice pod Ondřejníkem. Osadu založil ve 14. století hradní úředník Kunz a tak byla nazvána podle jeho jména. Zdejší sklářkou huť dokonce zakreslil do své mapy Moravy z roku 1621 i Jan Amos Komenský. Dnes je v obci nejzajímavější památkou dřevěný kostelík z 18. století, který byl do Kunčic dovozen v roce 1931. Dříve stával na Podkarpatské Rusi v obci Hliňanec a zakoupil ho generální ředitel Vítkovických kamenouhelných dolů Eduard Šebela.

"On byl takový milovník toho starého umění, tak dohodl tam s tou řecko-katolickou církví. Ten kostelík tam rozložili a ti místní z té obce, to zase tady postavili..."

... říká správce kostelíku Antonín Aleš. V Kunčicích se dosud udržují vzpomínky na slavnou svatbu, kterou zde v kostelíku vystrojil roku 1937 Eduard Šebela své dceři Miladě s mladým hrabětem Larischem. V kostelíku se dodnes konají každou neděli a ve svátek bohoslužby, ale také křtiny,svatby i pohřby. Svatebčané z Polska sem dokonce přijeli i s vlastním knězem a varhaníkem.

10
49.795029000000
17.629874100000
default
49.795029000000
17.629874100000