Budišov nad Budišovkou
Dnes se společně se Zdeňkou Kuchyňovou podíváme na východní Moravu do městečka Budišov nad Budišovkou, které je známé svými břidlicovými lomy. A navštívíme i nedaleký vrch Ondřejník, který je opředen zajímavými historkami.
"Břidlice je vlastně zkamenělé, ztvrdlé bahno, které se pomalinku usazovalo a za přibližně 320 miliónů let zkamenělo. Břidlice se používá jako krytina, obklady, dlažby..."
... říká Ludmila Staňková, jejíž otec poskytl muzeu řadu sbírek. Jsou zde i krásné dekorační předměty například brože či hodiny. Břidlice se na Budišovsku těží od roku 1776. Protože řada historických budov je pokryta břidlicí, kterou bylo třeba na opravy, byl důl opět uveden před dvaceti lety do provozu. Zdejší břidlice je velmi kvalitní a byla použita i na opravu střechy Národního divadla v Praze.
Zdejší kraj je opředen řadou pověstí, o které se zajímá Jaromír Polášek se svojí manželkou.
"Momentálně jich máme z Moravy a ze Slezska asi 2800 převedených a pohádek asi 800. Nějaké publikace nám vyšly, hodně v časopisech, dostává se to i do takových různých sborníčků, co vydávají obce, ke krajanům to jde, je to už i na internetové stránce a knížky pověstí a pohádek - celkem tři jsme udělali."
"A je to skutečně žijící osoba. Chodívalo se k ní pro krásu a pro kámen lásky. Takže dívka nebo mládenec, kteří chtěli oblouznit druhé pohlaví a pojistit si ho, tak chodívali pro takovou čarovnou vodičku nebo čarovný kámen. Ona sama prý byla nesmírně škaredá podle pamětníků. A neuměla si lásku zajistit. V mládí prý byla zamilovaná nešťastně. To byla taková dobrosrdečná čarodějnice. Lidem vracela štěstí, které sama nepoznala. Jednoho dne za ní přišel ženich - černý myslivec s černým pérem, kloboukem a flintou na řemeni. Lidé je viděli, jak stoupali do vrcholu Ondřejníku. Vedli se za ruku, políbili se a pak prý zmizeli v zemi. Takže se o ní vypráví, že si pro ni přišel černý mládenec, to jest čert. Jinak zdejší čerti, pokud se tedy objevují na zavolání, tak mají velice hrůzostrašnou podobu. Třeba tady v blízkém okolí, když někdo přivolává čerty a zaklíná je, aby mu sloužili, tak se objevuje sedm pekelných vévodů. Jsou to obrovitánské černé postavy a na místo očí, uší a úst jim šlehají plameny."
"On byl takový milovník toho starého umění, tak dohodl tam s tou řecko-katolickou církví. Ten kostelík tam rozložili a ti místní z té obce, to zase tady postavili..."
... říká správce kostelíku Antonín Aleš. V Kunčicích se dosud udržují vzpomínky na slavnou svatbu, kterou zde v kostelíku vystrojil roku 1937 Eduard Šebela své dceři Miladě s mladým hrabětem Larischem. V kostelíku se dodnes konají každou neděli a ve svátek bohoslužby, ale také křtiny,svatby i pohřby. Svatebčané z Polska sem dokonce přijeli i s vlastním knězem a varhaníkem.
