Čechoameričané a prezidentské volby

Donald Trump a Joe Biden, foto: Gage Skidmore (koláž Emma Kaden), Flickr, CC BY-SA 2.0

Donald Trump oslovuje hlavně starší generaci Čechoameričanů. Mladší jsou zřejmě častěji pro Joe Bidena. Přesné průzkumy krajanské komunity ovšem neexistují. 

Dušan Neumann, foto: archiv ČRo - Radio Prague International

Krajané, kteří emigrovali za komunismu, obvykle tíhnou ke konzervativní straně. Vyhraněná předvolební kampaň rozděluje letos Ameriku víc než kdy v minulosti. Málokdo chce otevřeně mluvit o svých soukromých názorech. Ale existují výjimky. Tak třeba Dušan Neumann odešel do Spojených států v roce 1980. V Československé televizi pracoval před emigrací v redakci Auto Moto Revue. Svých motoristických znalostí a dovedností využil po příchodu do Ameriky tak, že začal pracovat a obchodovat s auty. Současně působil jako spolupracovník České redakce BBC, po pádu komunismu také České televize a Českého rozhlasu. Se svou voličskou preferencí se nijak netají:

„Je to smutné, ale Trump je poslední bariéra. Pomáhá tomu, aby Amerika zůstala tradiční a konzervativní zemí, ve které se lidé nebojí individuální odpovědnosti, rizika a mají chuť podnikat. Brání tomu, aby se Amerika stala zemí, ve které vítězí generace lidí závislých na státu, „pobíračů“ dávek. To je něco, k čemu směřuje socialisticky orientovaný zbytek světa, snad s výjimkou Číny a Ruska. Starší generace nás lidí, kteří jsme se ještě živili rukama, a ne jenom pusou, je na to háklivá.“ Říká Dušan Neumann bez ohledu na to, že Čína je zemí, kde vládnou komunisté, a Rusko ovládá už přes dvacet let Vladimir Putin, byť střídavě z funkce prezidenta a premiéra. Narážkou na generaci, která se „živí pusou a ne rukama“ myslí hlavně mladé voliče s vyšším vzděláním, mezi kterými najdete příznivce Donalda Trumpa i podle průzkumů velmi vzácně. Jenže tradiční řemeslnické a kvalifikované dělnické profese jsou v Americe obecně na ústupu:

Ilustrační foto: Reinhold Möller, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Rukama už se dneska živí málokdo. Ono jich už není koneckonců tolik potřeba. Zajímavé na tom je, že si takový instalatér dneska vydělá víc než nastupující právník, a ještě před nějakými deseti lety bylo něco takového nemyslitelné. Jenže takové to nadšení, že se Amerika stane předvojem intelektuálních dovedností, se nenaplnilo. Navíc spoustu tradiční výroby ukradla Čína. Trump se zasadil o růst manuálních zaměstnání. Jeho předchůdce Obama tvrdil, že se už nikdy nevrátí, a ono se ukazuje, že to není pravda. Druhou věcí, se kterou já stoprocentně souhlasím a se kterou asi nesouhlasí většina těch mladých lidí, je Trumpův postoj vůči změně klimatu. On odstoupil od Pařížských dohod a celého toho zeleného šílenství.“

Dalším faktorem, dělícím obvykle starší a mladší generaci amerických voličů, je postoj k migraci. Ti později narození mají určitě větší tendenci přijímat s pochopením snahu najít řešení a právní statut pro zhruba 11 milionů lidí, kteří jsou v Americe nelegálně. Všichni Čechoameričané, kteří do Spojených států v posledních desetiletích přišli, jsou sami přistěhovalci. Dušan Neuman ale zdůrazňuje:

Detenční zařízení pro uprchlíky, foto:  Thomas Cizauskas, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

„My nejsme proti legální migraci, naopak. Jsme pro meritorní přistěhovalectví. Ať sem přicházejí lidé, kteří si chtějí splnit svůj americký sen. Proto se sem ještě pořád tolik lidí tlačí. Ale my nechceme mít otevřené hranice, aby sem chodili lidé jako členové mezinárodního gangu M-13 ze Salvadoru, nechceme, aby se tady kšeftovalo s dětmi a malými holkami.“

Sečteno podtrženo, současný americký prezident možná vystupuje pro mnoho lidí provokativně a teatrálně, ale pro zemi bylo jeho dosavadní působení podle Dušana Neumanna přínosem:

„Donald Trump jako osoba působí velmi nepříjemně. Pro člověka s maturitou je jeho slovní zásoba jedenáctiletého školáka a používání superlativů něčím odpudivým.“

Připouští Dušan, ale jedním dechem dodává:

Barely s naftou, foto: Johannes Ko, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0

„Musel jsem si prostě oddělit, co zůstává za jeho vládou od toho, co je to za chlapa. Kdybych s ním měl uvíznout ve výtahu na víc než několik minut, nevím, jak bych to přežil. Ale když se dívám na ty výsledky, začnu to vidět jinak. Například nezaměstnanost před krizí způsobenou COVIDem klesla na 3,2 procenta, což je naprosto unikátní. Tak nízko nebyla nikdy od doby, kdy se to začalo sledovat. Amerika se také stala víc energeticky nezávislá. Galon benzínu stojí 2 dolary 30 centů, za Obamy stál až 5 dolarů. To jsou všechno dostatečné argumenty pro prostého člověka, aby Trumpovi to jeho levné ‚showmanství‘ odpustil,“ vysvětluje Dušan Neumann, který v Americe prožil větší část života.

Mezigenerační rozdíly mezi krajany pozoruje i český občan, který v USA dlouhodobě a legálně pracuje a pobývá. Mohu ho citovat, ale nepřeje si být jmenován:

Ilustrační foto: Lisa Norwoodová, Flickr, CC BY-NC 2.0

„Ti, kteří si v Americe vydřeli svůj americký sen v byznysu, vydobyli si podnikáním místo na výsluní jejich oboru a jsou připraveni na důchod, nechtějí o to, co mají přijít. Mladší lidé nebo střední generace z měst, umělci, lidé z kultury a univerzit mívají zkušenost jinou a vidí, že Amerika potřebuje změnu. Krajané často argumentují tím, že před něčím z Evropy odešli a našli to v Americe a o to, kvůli čemu sem přišli, se bojí přijít. Biden není tak polarizující jako byla Hillary, je ale pro mnohé moc starý. Lidé, kteří ho volí, si do něj tedy promítají i širší naděje spojené s hodnotami a programem Demokratické strany. Ale hlavně nechtějí další 4 roky Trumpa.“

Rozdělená země

Svým způsobem tak dělení česko-americké společnosti ve Spojených státech kopíruje širší trend:

Donald Trump, foto : Jette Carr, U. S. Air Force, CC0

„Tak jako je rozdělena celá americká společnost, jsou rozdělené názory i v krajanské komunitě. Když si zavoláte s bývalým členem české redakce Hlasu Ameriky nebo s českou realitní makléřkou z Floridy nebo lékařkou v San Diegu, podnikatelem ve stavebnictví v New Yorku, nechtějí o ničem diskutovat a volí Trumpa. Pak máte krajany, jako překladatele nebo znalkyni českého filmu z New Yorku, kurátorku umění z Marylandu nebo učitele z univerzity a ti nechápou, že někdo může volit Trumpa.“

Jedna věc, které si nejde nevšimnout, je věk obou kandidátů na amerického prezidenta. Donaldu Trumpovi je 74, Joe Biden je, jak zmíněno, skoro o 4 roky starší:

„Většina na obou stranách spektra nevidí své kandidáty jako ideální a ptá se, proč Amerika nedokáže vygenerovat mladší a všeobecně přijatelnější kandidáty do této moderní doby plné současných výzev, které budou vyžadovat plno energie k řešení. Mnohý, kdo je v Americe déle vychází ze své mnohaleté životní zkušenosti,“ říká o postojích krajanů Čech, který v Americe dlouhodobě pracuje.

Jeden z protestů hnutí Black Lives Matter, foto: Fibonacci Blue, Flickr, CC BY 2.0

Scénář z roku 2016, kdy Donald Trump dostal méně přímých hlasů voličů, a přesto nad svou demokratickou oponentkou Hillary Clintonovou zvítězil, se může snadno opakovat. V tuto chvíli to určitě nevypadá, že by vítězství jednoho či druhého kandidáta vedlo k nějakému usmíření americké společnosti. V poslední době v ní vystoupily sociální a rasové rozdíly víc na povrch, než tomu bylo zřejmě od bouřlivých 60. let minulého století. Krajanskou komunitu ve Spojených státech možná spojují společné kulturní a geografické kořeny ve střední Evropě. Jinak je ale stejně rozdělená, jako zbytek Ameriky.

Autor: Vít Pohanka
klíčové slovo:
spustit audio