Červený seznam biotopů: rašeliništím se v Česku nedaří

Rašeliniště v Krkonoších, foto: Magdalena Kašubová

Biologové z Masarykovy univerzity vytvořili Červený seznam ohrožených biotopů v Česku. Podle něj dva typy zanikly a čtrnáct je kriticky ohrožených.

Biotop může být dubový les, kosená louka, rašeliniště, tekoucí voda. Tedy prostředí pro život divokých živočichů a rostlin. Vedoucí týmu Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity přiblížil, které biotopy jsou v Česku nejohroženější.

"Vyšlo nám, že mezi kriticky ohrožené biotopy patří 9 procent ze 157 biotopů. Největší podíl zaujímají rašeliniště, jiné druhy mokřadů a vodní biotopy. To souvisí do značné míry s vysycháním krajiny. V průběhu několika posledních desetiletí byla krajina do značné míry na několika místech odvodněna, případně byl narušen přirozený vodní režim, proto tam dochází k vysychání. Bylo to umocněno i těmi posledními suchými roky, kdy relativně málo pršelo, ale ten problém je daleko starší. Nesouvisí ani tak s počasím z posledních let, ale hlavně s hospodařením s vodou v krajině."

Černohorské rašeliniště, foto: Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0

Existuje Evropský červený seznam biotopů. Dá se aplikovat na jednotlivé státy?

"Ten evropský seznam zahrnuje jednu kategorizaci pro celou Evropu. Z toho důvodu není úplně vhodný, aby se používal na území menších států. To byl hlavní důvod, proč Agentura ochrany přírody a krajiny ČR objednala červený seznam pro území Česka.

Proč není evropský seznam vhodný, můžu vysvětlit na příkladu těch rašelinišť. Je to severský biotop a v severní Evropě jsou hojné. Ve Švédsku a Finsku je rašeliniště to nejběžnější v krajině. Proto z hlediska evropského nejsou rašeliniště ohrožena, protože zaujímají obrovské rozlohy v severní Evropě. Ale u nás ohrožené jsou. U nás jsou na okraji svého přirozeného rozšíření. Jsou to často malé ostrůvky v zemědělské krajině. Na našem území je to ohrožený biotop, i když z hlediska celoevropského tak ohrožený není."

Biotopům vadí i hnojení v zemědělství

Ilustrační foto: Jan Fidler, Flickr, CC BY 2.0

Nejmenší míru ohrožení vykazovaly v Česku biotopy skal, sutí a křovin. Travinné a lesní biotopy byly v průměru někde uprostřed mezi těmito extrémy. Znalost míry ohrožení různých typů biotopů je důležitá proto, že zároveň s daným prostředím jsou v ohrožení všechny druhy živočichů a rostlin.

Biotopy ovlivňuje výrazně činnost člověka, třeba hnojení v zemědělství, dodal Milan Chytrý.

"Dochází ke splachování hnojiv z polí a dostává se to do přírodních biotopů, které pak mají víc živin, než by měly v přirozeném stavu a ten biotop se hodně mění. Také člověk zavléká nepůvodní druhy rostlin a živočichů do krajiny, které se potom šíří a mění strukturu a přirozené šíření těch biotopů. Na druhé straně hodně biotopů v naší středoevropské krajině se vyvinulo pod vlivem člověka. Lidé tu po tisíciletí pásli dobytek, dělali seno, a tak dál. Díky tomu vznikly různé biotopy. Třeba druhově bohaté louky, když nejsou člověkem udržované, pravidelně se tam neseče nebo nepase, tak zanikají, zarůstají křovinami a potom lesem."

Řada biotopů tak zanikla i proto, že je člověk ovlivňovat přestal, dodal Milan Chytrý z Masarykovy univerzity.