Češi nevěří, že má jejich hlas v Evropské unii nějakou váhu

Foto: Evropská komise

Češi nevěří, že má jejich hlas v Evropské unii nějakou váhu. Jen šestina Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit dění v Evropské unii. Společně s občany Lotyšska to je nejméně v EU. Vyplývá to z aktuálních výsledků Eurobarometru, který pravidelně zkoumá postoje lidí k dění v Evropské unii. I přes tento pocit jsou podle autora zprávy Jana Herzmanna Češi s členstvím v unii spokojeni. Po vstupu se totiž nenaplnily jejich bezprostřední obavy.

Foto: Evropská komise
Češi nevěří, že má jejich hlas v Evropské unii nějakou váhu. Jen šestina Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit dění v Evropské unii. Společně s občany Lotyšska to je nejméně v EU. Vyplývá to z aktuálních výsledků Eurobarometru, který pravidelně zkoumá postoje lidí k dění v Evropské unii. I přes tento pocit jsou podle autora zprávy Jana Herzmanna Češi s členstvím v unii spokojeni. Po vstupu se totiž nenaplnily jejich bezprostřední obavy.

"Češi jsou velmi spokojení. 81 procent z nás říká, že životní situace je dobrá, ale nelze říct, že by to byl i optimistický výhled do budoucna, protože jen 27 procent věří tomu, že se životní situace bude dále zlepšovat. Takže se zdá, že poměrně dobrého stavu bylo dosaženo, ale dál se to bude vyvíjet spíše setrvale."

Co Čechy nejvíc trápí?

"V celé EU je nejožehavějším problémem nezaměstnanost. U nás tento problém ustupuje do pozadí. Ve srovnání se situací v závěru roku 2004 je o 14 procentních bodů méně těch, kteří řadí nezaměstnanost k hlavním problémům. Naopak roste podíl těch, kteří za hlavní problém považují zdravotnictví."

Důvěřují Češi Evropské unii a cítí, že mohou dění ovlivnit?

"Češi EU důvěřují poměrně hodně, ale nemají pocit, že jejich hlas je v Evropě slyšet. U nás je to jenom 17 procent lidí, kteří jsou nositeli tohoto názoru. V průměru za celou EU je to dvakrát tolik - tedy 34 procent."

Podporují Češi další rozšiřování Evropské unie?

Zhruba dvě třetiny Čechů jsou pro, i když by nejraději viděli v EU ekonomicky vyspělé státy jako je třeba Švýcarsko a na druhé straně rozšiřování o ekonomicky málo vyspělé země má malou podporu."

Byla některá odpověď, která vás na průzkumu překvapila?

"Mě překvapila odpověď týkající se toho, že náš hlas není v EU slyšet. Referenda ve Francii a v Nizozemsku podle mého soudu ukázala, že voliči v jednotlivé zemi mohou velmi výrazně ovlivnit procesy uvnitř EU. Zablokovat nějaký proces. A Češi si jako by toho nejsou vědomi, jako by tuto možnost na sebe nevztahovali a mají pocit, že do EU nemají co mluvit, což není tak úplně správný pocit."

Komentátor Martin Komárek je přesvědčen, že Češi obecně jsou velice skeptičtí k síle svého vlivu na politiku jak doma, tak v zahraničí. Výzkum podle jeho názoru poukázal na řadu paradoxů.

"My máme absolutní nedůvěru v naše politiky. Naopak máme poměrně vysokou důvěru v evropské instituce. Máme supervysokou důvěru v naši armádu. Ale co chceme od Evopy? Aby nás zastupovala ve věcech jako je boj proti terorismu, bezpečnostní a obranná politika. To znamená v těch věcech, ve kterých naší instituci - armádě věříme, tam chceme kompetence předat dál. Našim politikům nevěříme, ale důležité kompetence - daně, školství a zdravotnictví jim chceme ponechat."

Dalším paradoxem výzkumu je, že mírně klesá počet lidí, kteří si myslí, že členství v EU je dobrá věc. Na druhou stranu si lidé uvědomují, že členství přináší značné výhody. Poněkud zkreslený je pohled na vlastní vědomosti o Evropské unii. Češi se podceňují. Jejich vědomosti jsou přitom nad průměrem, který je však velmi nízký. Pouze 15 procent lidí například vědělo, že největším příjemcem peněz unie je zemědělský sektor. Většina si myslela, že největší část pohltí administrativní náklady.

"Je vidět, že poměrně jednoduchá propaganda působí. Lidé si zažijí představu Evropské unie jako byrokratického molocha a objeví se to v odpovědích. Naopak se tam neobjeví to, co se snaží Evropská unie - ten pozitivní obraz - o sobě vzbudit. Zdá se, že to k lidem nedochází."

Průzkum také ukázal, že současná euroústava je pro Čechy mrtvý dokument. Pokračování ratifikace má podporu jen 18 procent lidí. Většina požaduje její nové zpracování.