Česká armáda posílá do Afghánistánu vrtulníky

Tři vrtulníky a 110 vojáků posílá česká armáda do Afghánistánu. Děje se tak za probíhajících mezinárodních debat o navýšení počtu spojeneckých sil. Na domácí scéně zatím přetrvává politický nesoulad v názorech na vojenskou angažovanost České republiky v zahraničí.

Čeští letci z vrtulníkové základny v Přerově mají bohaté zkušenosti ze zahraničních misí na Balkáně. Ve druhé polovině 90. let působili v Bosně a Hercegovině, předloni v Kosovu. Do Afghánistánu se ale vydávají poprvé a misi ve specifickém prostředí předcházela speciální příprava.

"Proběhl výcvik létání v prašném a pouštním prostředí v Izraeli, proběhlo létání ve vysokohorských podmínkách ve Francii, opět výcvik v létání v prašném a pouštním prostředí ve Spojených státech amerických," vysvětluje zástupce velitele přerovské základny Petr Švarc.

Modernizované stroje ruské výroby mají pomoci Severoatlantické alianci zvýšit nedostatečné kapacity přepravních vrtulníků. To bylo letos v létě velmi citlivé téma třeba ve Velké Británii, kde někteří politici velké ztráty na životech britských vojáků připisovali i nedostatečné letecké podpoře.

Nasazení českých vrtulníků přichází s asi půlročním zpožděním. Problémy nastaly při jejich nutné modernizaci, údajně kvůli organizačním zmatkům na straně ruského výrobce. Stroje mají sloužit potřebám alianční mise ISAF a využívat je bude i český provinční rekonstrukční tým v provincii Lógar.

Se zalétáním přímo na místě českým vojákům pomohou Američané a vlastní operační úkoly by Češi měli převzít asi za měsíc. Petr Švarc z přerovské základny dodává: "Jelikož je to nová mise, tak jako v každé misi začneme postupně od lehčích úkolů až po ty složitější. V podstatě pro vrtulník typu Mi-17/171 jsou to jasné úkoly - přeprava osob, přeprava nákladu a maximálně podpora řekněme přepravních úkolů pro koaliční jednotky."

Podle předpokladů by se Češi neměli dostat do míst nejtěžších bojů. Neúměrné riziko bylo důvodem, proč někteří čeští piloti už loni dávali veřejně najevo, že se jim do této mise příliš nechce.

Letos je alespoň nečeká nejistota kolem jejich mandátu – plán zahraničních misí na příští rok už byl schválen s více než půlročním předstihem. Přesto neutichají debaty na téma české vojenské angažovanosti v zahraničí. Americký prezident Barack Obama začátkem prosince rozhodl o posílení jednotek v Afghánistánu a o totéž požádal i spojence z NATO. Čeští sociální demokraté jsou ale proti, reagoval tehdy jejich předseda Jiří Paroubek: "Sociální demokracie v tuto chvíli neuvažuje o tom, že bychom ukončili podporu tomuto projektu. Rozhodně to neznamená, že bychom uvažovali o navyšování účasti, byť o sto vojáků."

ODS je opatrná zejména kvůli nedostatku finančních prostředků. Jí nominovaný ministr obrany Martin Barták ale pobízí politiky k debatě o alespoň symbolickém posílení české mise: "Nemůžeme navyšovat o stovky, můžeme navýšit o desítky. Já říkám – do sta, nic jiného. Může to být třeba padesát. To opravdu záleží na tom, jak se politici dohodnou,"říká ministr a argumentuje: "My to přece děláme z důvodu nějakého bezpečí i naší země v rámci kolektivní obrany."