Česká národní banka vydala kilogramovou stříbrnou minci ke 100. výročí založení Velké Prahy
Česká národní banka vydala pamětní stříbrnou minci připomínající blížící se výročí 100 let od založení Velké Prahy. Mince váží jeden kilogram a má nominální hodnotu 10.000 korun.
Jde o druhou největší a netěžší minci, kterou centrální banka vydala. Podobu mince navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů.
"Stříbrná mince k připomenutí založení Velké Prahy je první velkoprůměrovou pamětní mincí ČNB, která je určena k prodeji. Její průměr deset centimetrů z ní činí druhou největší a hmotnost jeden kilogram pak druhou nejtěžší minci, kterou jsme doposud vydali," uvedl člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek.
Největší a nejtěžší mincí vydanou ČNB zůstává zlatá mince v nominální hodnotě 100 milionů Kč z roku 2019.
Zájemci za minci zaplatí 34.990 Kč. Nominální hodnota mince není totožná s prodejní cenou, která je vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu stříbra, náklady spojené s výrobou a DPH.
Celosvětové problémy s dodávkami materiálu ovlivnily i pamětní minci. Z výroby proto budou dodávány postupně.
K Praze se najednou připojilo 37 obcí
Mince připomíná výročí Velké Prahy. Ta byla zřízená zákonem 1. ledna 1922. Tehdy se k pražský městským částem připojlo 37 obcí. Patřily k nim Dejvice, Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady nebo Žižkov. Tedy části, z nichž je dnes většina považována za centrum Prahy.
Co se týče rozlohy, Praha se zvětšila více než osmkrát, počet obyvatel se zdvojnásobil a Praha se stala metropolí evropského formátu.
Tehdy Velkou Prahu spravovalo sto zastupitelů a primátorem byl Karel Baxa. Roku 1922 žilo ve Velké Praze 676.000 obyvatel.
Rozšíření zahrnovalo nejen městké lokality, jako Královské Vinohrady, ale i vesničky s poli a loukami, jako třeba Hostivař nebo Malá Chuchle a tak řada Pražáků tehdy chovala kozu, prase nebo slepice.