České Budějovice
České Budějovice jsou typické svým čtvercovým náměstím, Černou věží, Masnými krámy a pivem. Více o pamětihodnostech tohoto místa uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
České Budějovice leží na soutoku dvou velkých jihočeských řek - Vltavy a Malše. A právě tuhle oblast zvolil na počátku 13. století k založení města český král Přemysl Otakar II. Jak uvedl historik zdejšího muzea Jiří Chvojka, Budějovice tedy nepatří mezi města, která by se postupně vyvíjela z malých osad a městeček, ale bylo založeno na zelené louce a už tehdy vzniklo velké čtvercové náměstí.
"Ten, kdo město zakládal, nebyl žádný troškař, známe dokonce jeho jméno. Jmenoval se latinsky Hirzl a byl to středověkou terminologií řečeno lokátor. Čili člověk, který vypracoval plán města, který ho vyměřil, určil, jak bude velké, kde bude hlavní náměstí, jak se bude protínat uliční síť, vyměřil plochu pro kostel, pro klášter, pro hřbitov a podobně. A je třeba říci, že Hirzl se projevil jako člověk velkorysý, který svou práci odvedl velice dobře."
České Budějovice patřily k vrcholům středověkého urbanismu v českých zemích. Díky tomu, že se město těšilo přízni panovníka a navíc leželo na dálkových obchodních trasách, velmi bohatlo a už na přelomu 13. a 14. století tu byly dva chrámy a město obepínaly hradby. Za věrnost koruně pak byli měšťané odměňováni řadou výsad. Mezi nejznámější patřilo například privilegium Karla IV. z roku 1351, které nařizovalo kupcům projíždět Budějovicemi a nabídnout zde své zboží. Zároveň bylo zakázáno provozovat určité druhy řemesel do okruhu jedné míle od města. A Karel IV. se zasloužil také o novou tvář města.
"Při jedné návštěvě se mu nelíbily masné krámy přímo uprostřed hlavního náměstí a doporučil městské radě, aby je do roka odstranila. Rada uposlechla a vytvořila známou tržnici na maso - masné krámy, která dlouhá staletí jako tržnice na maso fungovala, ale potom se stala dalším ze symbolů Českých Budějovic, vyhlášenou restaurací, která bohužel je už řadu let uzavřena a chátrá."
"To je poměrně málo známá historie, že v jižních Čechách, v kraji, který už tradičně spojujeme s mlhami na blatech, bylo také čiperné hornické podnikání. Skutečně v tom pásmu kopců, které oddělují budějovickou pánev od třeboňské, se našly velmi bohaté zásoby stříbra, které tu bylo těženo a stříbra bylo tolik, že umožnilo vznik královské mincovny v našem městě. A s tím také souvisí Černá věž. Měla to být samozřejmě zvonice a strážní věž, ale myslím si, že také měla být symbolem bohatého města. Už zdálky čněla nad relativně nízkým městem jako vykřičník: Podívej se cizinče, přijíždíš do zámožného města, které si může dovolit takovouto stavbu. Byly s ní těžké technické problémy, protože Budějovice byly postaveny v měkkém terénu - je zde soutok Malše, Vltavy, několika potoků, a v tomto terénu postavit stavbu, která váží přibližně 11 tisíc tun na relativně malé ploše, nebylo jistě snadné. Když ji stavěli, tak nejprve zatloukli do země mohutné dubové piloty a na nich se pak stavělo, a stavělo se bezmála 30 let."
Dá se na ni dnes vystoupat?
"Samozřejmě, zvládneteli 215 schodů bez výtahu. Výhled tam odtud je vynikající. Pod vámi se otevře výhled na historické jádro Českých Budějovic, podhůří Šumavy, včetně Boubína, nádherný výhled je na Kleť, na severu Hluboká. Vřele doporučuji."
"Hlavním zbožím, které se po ní přepravovalo, byla sůl. Ta tvořila více než polovinu všeho nákladu. Osobní doprava byla zavedená až později. V Budějovicích se zachovalo nádraží, vlastně nejstarší evropské nádraží právě této koněspřežky. Ten domek byl potom o několik metrů přesunut, protože si to vyžádalo rozšíření ulice v zájmu provozu a dnes je v něm Muzeum koněspřežky, kde se návštěvníci seznámí se řadou zajímavých exponátů, které se týkají historie. Jediné, co bohužel nemůžeme ukázat, je některý z vozů koněspřežky, protože pokud vím, z osobních vozů se zachoval jediný a je v majetku muzea ve Vídni."
Vozkové se mohli občerstvit i místním pivem. Jak uvedl historik Jiří Chvojka, první zmínky o jeho vaření jsou už ze 14. století. Nejdříve vznikl pivovar Samson a později Budvar. I dnes musí dát turisté v Českých Budějovicích pozor, aby po napití piva nepřekročili bludný kámen.
"Je k vidění uprostřed hlavního náměstí, kde se mezi modení dlažbou krčí ne příliš velký kámen značený křížkem. Pověst praví, že kdo na tento kámen večer po tuším 21. hodině stoupne, tak potom bezradně bloudí ulicemi našeho města a nemůže trefit domů. Je ovšem pravda, že jsem už viděl lidi, kteří bloudili ulicemi města, ale nejsem si jist, jestli za to může bludný kámen. Tento kámen ve skutečnosti stojí na místě, kde se v roce 1478 konala hromadná poprava několika mládenců, kteří se zprotivili zdejšímu rychtáři."
