České sklárny zase ožívají
České sklářství má za sebou vskutku černý rok. Před třinácti měsíci bylo kvůli nedostatku provozního kapitálu zahájeno insolvenční řízení se skupinou Bohemia Crystalex Trading. Následoval bouřlivý vývoj, v průběhu kterého nejprve až tisíce lidí i několik měsíců pracovaly bez výplaty a pak přišli o práci úplně. Zdá se však, že situace se obrací k lepšímu a v jednotlivých podnicích – už pod novými majiteli – výroba znovu ožívá. Není to však vývoj bez mráčku a rozsah výroby i počty obnovených pracovních míst se zdaleka nevyrovnají loňskému stavu.
Od technického a užitkového skla pro laboratoře i domácnost po luxusní broušený křišťál sahalo ještě před rokem království skupiny Bohemia Crystalex Trading. Impérium BCT ve čtyřech podnicích, zahrnujících i další závody, dohromady zaměstnávalo až pět tisíc lidí. Od září loňského roku do letošního ledna ale ustávala výroba v provozech, které se postupně ocitaly v úpadku, až byl v březnu prohlášen konkurz i na mateřskou BCT.
Od června letošního roku ale zní příslib obratu k lepšímu, když se začali nacházet kupci sklářských podniků. V srpnu byla po osmiměsíční pauze obnovena výroba nápojového skla v Karolince na Vsetínsku. Sklárna je součástí novoborského Crystalexu, který koupila společnost Jiřího Hudery CBC Invest. Částečně je vybavena ruským kapitálem, zdůrazňují česká média. Prezident Hospodářské komory Petr Kužel ale zdůrazňuje, že tuto informaci lze vnímat pozitivně, třeba jako příslib dobrého odbytu: "Česká výroba má opravdu velikou tradici a je to takové naše rodinné stříbro. Ať je majitel svým způsobem kdokoli, tak je důležité, že české sklářství má dobrou tradici ale hlavně to jméno je tak renomované, že i v Ruské federaci chtějí lidé mít dobré sklo – a nejenom v Ruské federaci. Čili jsem přesvědčen, že noví majitelé vědí, co dělají a těchto zakázek si myslím, anebo doufám, že bude přibývat."
I do hlavního závodu Crystalexu v Novém Boru na Českolipsku se v říjnu vrátil bývalý ředitel a nastoupilo několik lidí, zatím jen s úkolem demontovat výrobní linku z další provozovny v Hostomicích na Teplicku. Po převezení a sestavení linky v Novém Boru by měla být výroba skla pro domácnost zahájena začátkem příštího roku.
Součástí Crystalexu byla i ruční výroba skla ve Vrbně pod Pradědem. Koupila ji firma ALand Europe Pavla Loudy. Ten stojí i za společností Crystal Bohemia, která získala poděbradské Sklárny Bohemia. "Samozřejmě tím naším cílem bylo to, že jsme místní, že jsme z Poděbrad a že ty rodinné vazby na tu sklárnu jsme měli. A jak říkám, prostě to, co je doma, je vždycky snazší obhospodařovat, než to, co máte někde v zahraničí nebo v jiném městě,"říká Louda, jehož jméno bylo dosud spojeno hlavně s auty, zejména s poděbradským autosalonem. Budoucnosti se nebojí, i když přiznává, že ho čeká mapování situace, včetně aktivit konkurence: "Určitě nás bude čekat mapování poptávky. Ale myslím si, že to bude relativně v pořádku. A otázkou bude, jestli se bude nebo nebude rozbíhat nějaká další výroba v Čechách."
Po několikadenním zkušebním provozu začala poděbradská fabrika opět vyrábět sklo před týdnem. Zakázky jsou asi na tři měsíce, říká předseda představenstva Jaroslav Seifrt mladší: "Devadesát procent jde do zahraničí, na export, deset procent zůstává v tuzemsku."
Místo dvou pecí je zatím v provozu jen jedna. A z více než pěti set lidí zde znovu našla práci asi polovina, byť si management slibuje další rozvoj a nabírání pracovníků. Je přece na co navazovat, říká staronový ředitel skláren Jaroslav Seifrt starší: "Sortiment musí být ten samý. Protože chceme-li udržet zákazníky a v podstatě pokračovat, a já mohu říct, že po tu dobu, co se nevyrábělo, v podstatě ten styk se zákazníky se udržoval, takže to musí být ten sortiment, který byl, a ještě ho můžeme rozšířit."
Komplikovanější možná bude situace ve firmě Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou, kde začátkem října obnovil výrobu nový majitel podnikatel Lubor Červa. Dříve zmíněná společnost CBC Invest, která ovládla Nový Bor, a neúspěšně se ucházela i o světelské sklárny, totiž napadla platnost kupní smlouvy. Soudní jednání s nejasným výsledkem se podle Červy může potáhnout i několik měsíců a ohrozit i ty dvě stovky pracovních míst, které se povedlo obnovit z původních dvanácti set.
