Česko se neúčastní operace Svoboda Iráku, jeho mise je humanitární

Zvýšená bezpečnostní opatření u pražského metra, , foto: ČTK

Česká republika není součástí koalice, která ve čtvrtek brzy ráno zaútočila na Kuvajt. Čeští vojáci se zúčastní pouze humanitárních akcí a nikoli přímého vojenského úderu. Po mimořádném ranním zasedání Rady obrany státu to prohlásil premiér Vladimír Špidla. Současně oznámil, že v souvislosti s krizí v Iráku zavádí i Česká republika některá zvýšená bezpečnostní opatření.

Bagdád v noci z 19. na 20. března,  foto: ČTK
"Česká republika není součástí koalice, která zaútočila na Irák."

Uvedl premiér Vladimír Špidla. Reagoval tak na otázku, jaký je postoj České republiky k válce s Irákem. Teprve v souvislosti s úderem na Irák začíná česká politická reprezentace jasně formulovat své stanovisko. Mandát, který dala vládě poslanecká sněmovna pro účast ve válce s Irákem až dosud interpretovali jednotliví politici různě. Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve středu večer prohlásil, že v případě vojenské operace stojí ČR na straně koalice. To však premiér Špidla odmítá.

"Česká republika není součástí koalice, která provádí operaci Svobodu Iráku. Není její součástí protože ústavní orgány řekly: zapojíme se do akcí mezinárodního společenství, pokud bude nový akt OSN. Nový akt nebyl, nezapojujeme se. Druhá varianta je, že v případě, že dojde k použití zbraní hromadného ničení, bude česká jednotka na místě zachraňovat lidi a odstraňovat následky. Je to humanitární povinnost. Nedovedu si představit, že by naši vojáci stáli s rukama za zády a dívali se na to, jak někde umírají lidé zasažení chemickými nebo bakteriologickými prostředky. To jsou dva rámce, které dal český Parlament a náš ústavní systém po hlubokých a složitých debatách. Je to pozice, kterou má ČR a žádnou jinou pozici ČR nemá."

Zvýšená bezpečnostní opatření u pražského metra,  foto: ČTK
Tento nepříliš jasný postoj české vlády kritizuje nejenom politická opozice z řad ODS, ale i někteří poslanci vládní Unie svobody. Šéf unionistických poslanců, Karel Kuhnl, k tomu říká.

"Jsem trochu nešťastný z takové obojaké pozice české vlády, která není jasná tak ani tak. To je pozice, která nás z hlediska odpůrců tohoto zásahu řadí do tábora těch, kteří vedou válku a z hlediska těch, kteří ji doopravdy vedou nás řadí do tábora těch, kteří jsou nejistými spojenci. Máme tak trochu to špatné z obou světů."

V souvislosti se zahájením irácké operace začala platit i v České republice zvýšená bezpečnostní opatření. Více premiér Špidla.

"Mezinárodní napětí je vyšší a Česko na to reaguje odpovídajícím způsobem. Není známa žádná informace, podle které by hrozilo bezprostřední nebezpečí."

Policie ve spolupráci s armádou střeží některé klíčové objekty: letiště, vládní budovy, komunikační uzly, ale třeba i jaderné elektrárny nebo vodní zdroje. Ministr vnitra Stanislav Gross, k tomu pro Radio Praha řekl.

"Soubor opatření je široký a může do jisté míry na někoho působit jako znepříjemnění života, ale jsou věci, se kterými musí všichni počítat."

Máte představu jak dlouho budou tato bezpečnostní, která omezují běžný život trvat? Do doby než skončí vojenská operace? Máte představu o nějakém časovém horizontu?

"Nemáme žádnou představu časového horizontu. Důvod, proč tato opatření nesouvisí bezprostředně s válkou v Iráku, ale se zvýšenou hrozbou teroristického útoku. Ta hrozba byla už před válkou, ale nyní se riziko zvyšuje."

Máte informace o tom, že by ČR skutečně hrozilo nebezpečí teroristického útoku?

"Já jsem nepřetržitě v kontaktu s šéfy všech našich zpravodajských služeb a policie. Podle aktuálních informací našich i zahraničních služeb není žádná informace, která by dokládala konkrétní ohrožení ČR. Ale atmosféra se zhoršila a musíme teď být schopni vyhodnocovat i dílčí informace, které budou přicházet."