Česko vrátí Rakousku císařský nábytek

Možná už příští rok vrátí Česká republika Rakousku kolekci 240 kusů historického nábytku, který původně byl v mobiliáři císařských zámků Schönbrunn a Hofburg. Císařské židle a pohovky se dostaly za druhé světové války na Moravu. A teprve po šedesáti letech české ministerstvo zahraničí vyhovělo rakouské straně, která léta žádala navrácení majetku, který má pro Rakušany symbolickou hodnotu. Mobiliář by rakouská strana mohla získat už v příštím roce. Podrobnosti zjišťovala Martina Lustigová. Martino, kde je nábytek uložen teď?

Většina mobiliáře je nyní umístěna na zámku v Uherčicích, několik židlí je k vidění také na zámku ve Vranově nad Dyjí. Jak se tam vlastně starožitný nábytek dostal? To je otázka pro ředitele brněnského památkového ústavu Jaromíra Míčku: "Stalo se to tak, že na konci druhé světové války, kdy byla Vídeň ohrožena spojeneckým bombardováním, se tehdejší správa Schönbrunnu a Hofburgu tento nábytek pokusila zachránit a využilo se převozu do Uherčic. A od té doby to tam vlastně je."

Rakušané se o židle přihlásili hned po válce v roce 1947, pak znovu v roce 1956. Přestože z korespondence československých úřadů vyplývá, že mobiliář zamýšlely vydat, nebyl tento případ ani přes rakouské urgence vyřešen. Dnes se hodně diskutuje o tom, v jakém je nábytek vůbec stavu. "Některé části toho mobiliáře jsou poměrně zachovalé a můžu říct, že i když, dejme tomu, nejsou v ideálním stavu, aby se mohl používat, tak z hlediska autenticity, tzn. původnosti, je zachovaný slušně. Ovšem řada židlí je poničená. My totiž nevíme přesně, jak byl tento nábytek používán po roce 1945." Podle Jaromíra Míčky došlo k poškození nábytku v době, kdy uherčický zámek spravovalo ministerstvo vnitra nebo zemědělské družstvo. Jak vážně je nábytek poškozen, si uvědomuje i ministr zahraničí Cyril Svoboda: "Ty židle mají buď dvě nohy nebo jednu nohu, nebo jsou totálně skládací, protože nejsou v úplně dobrém stavu. A proto je také potřeba ty židle opravit tak, abychom vraceli původní majetek." Vláda proto na opravu a odvoz židlí do Rakouska uvolní asi 6,5 milionu korun. Podle Jaromíra Míčky ale restaurování zatím ještě nezačalo.

Zámek ve Vranově nad Dyjí

A jak se na kauzu židlí dívají samotní Rakušané? O zprostředkování jejich pohledu jsem požádala kolegu z německé redakce Radia Praha Geralda Schuberta: "Já si myslím, že je to především mediálně vděčné téma. Určitě je to něco, kde se dají prezentovat různé česko-rakouské spory z minulosti, aby se nemluvilo jenom o věcech týkajících se Benešových dekretů nebo Temelína. Tam si někteří novináři našli nové téma. Ale samozřejmě to není něco na dlouhodobou diskusi. A ta diskuse vlastně v Rakousku docela rychle skončila."

A co Rakušané říkají tomu, že je nábytek v dost dezolátním stavu?

"Řekl bych, že finanční hodnota je tak malá, že by to neměl být skutečně problém. Jenomže přiznám se, že když se o tom začalo asi před rokem, když byla v Praze poprvé nová rakouská ministryně zahraničních věcí Ursula Plassnik, mluvit, sledoval jsem různá ´diskusní fóra´. A měl jsem dojem, že lidi, kteří tam psali, vyjadřovali docela, řekněme, neinteligentní vztek vůči Čechům. Řekli, že je typické, že se Češi o ty židle nestarali. Ale to podle mě není reprezentativní. To jsou přesně ti lidé, kteří cítí nutnost se v těchto fórech vyjadřovat a to je asi bohužel normální."