Česko získalo unikátní rukopis Johanna Gregora Mendela

Foto: ČTK

Česko po mnoha letech získalo zpět velmi cenný rukopis vědce Johanna Gregora Mendela. Je z roku 1865 a jedná se o zásadní dílo z počátků genetické vědy. Rukopis byl po diplomatickém úsilí přivezen z Německa.

Johann Gregor Mendel byl opatem augustiniánského kláštera v Brně. V německy psaném rukopisu pod názvem Pokusy s rostlinnými hybridy shrnul výsledky svého zkoumání dědičnosti. Unikátní dokument, který má nevyčíslitelnou hodnotu, ukázal v Praze ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ocenil i přístup německé strany. Návrat rukopisu totiž nebyl jednoduchý. Spor o něj vedli potomci rodiny brněnského vědce, augustiniánský řád, jehož byl Mendel členem, a dále německé, rakouské a české úřady. Ministerstvo zahraničí se do věci vložilo na žádost brněnského opata Evžena Martince.

"Řeholníci, kteří žijí v klášteře, tak všechno, co vykonají, zůstává klášteru. Takže tam, kde vzniká jakékoliv dílo, tam také zůstává. Vzhledem k tomu, že rukopis měl jakousi vlastní historii za poslední léta, tak jsem opravdu rád, že se to podařilo vrátit k nám,"

Karel Schwarzenberg,  foto: ČTK
uvedl opat Martinec. Cesta rukopisu byla skutečně spletitá. V roce 1953 by klášter augustiniánů zrušen a cenné písemnosti tajně uchovávali členové augustiniánské provincie v Čechách. Ve 2. polovině 80. let byl rukopis dočasně uložen ve vikariátu řádu ve Vídni. Odtud byl později kvůli zhotovení faksimile převezen do Německa, kde se dostal do držení zástupců Mendelovy rodiny. S nimi pak vedli augustiniáni dlouhá neúspěšná jednání. Po právním rozboru, který dokázal, že spis náleží klášteru, následovala intervence české diplomacie, zastavení řízení o zapsání na seznam německých památek a návrat do ČR. Rukopis bude uložen v Mendelově muzeu v Brně. Rukopis je naprostým unikátem, uvedl v rozhovoru pro Radio Praha ředitel muzea Ondřej Dostál.

"Je to jedinečný doklad Mendelovy práce, který je zcela zásadní pro rozvoj genetiky. Je to vlastně první článek, zabývající se genetickou otázkou na tak vysoké úrovni. Chtěl bych to možná přirovnat k zásadním textům, jako je třeba Einsteinova teorie relativity. Je to začátek jednoho oboru díky Mendelově práce s rostlinnými hybridy, tedy s hrachem, který si vybral ke své práci."

Foto: ČTK
Čeští odborníci zatím znali jenom faximile tohoto rukopisu. Viděl jste už originál?

"Ano, měl jsem možnost se na rukopis podívat. Jedná se o svazek volných listů formátu A4, popsaných Mendelovým písmem, kde si zapsal to, co vypozoroval během bádání, která prováděl přes deset let."

Jak je rukopis rozsáhlý?

"Představte si sešit formátu A4, který by byl oboustranně popsaný na nelinkovém papíře."

Jsou tam také kresby?

"Jsou tam schémata, ale kresby tam nejsou."

Jaký bude další osud rukopisu, bude vystaven?

Foto: ČTK
"Předpokládáme, že bude vystaven. V první fázi musí být dokument prohlédnut a zkontrolován, zda nepotřebuje nějaký konzervátorský zásah a následně bude zvolen termín, kdy si ho budou moci návštěvníci prohlédnout."

Rukopis se do Česka vrátil symbolicky v době Mendelova roku u příležitosti 190. výročí jeho narození. Muzeum dnes sídlí v někdejším působišti zakladatele genetiky, v Brně v augustiniánském opatství. Právě na zdejší klášterní zahradě se odehrávaly pověstné experimenty s hrachem. Své poznatky o dědičné proměnlivosti shrnul Mendel do tří zákonů a publikoval je, ovšem bez valného ohlasu. Teprve kolem roku 1900 dospěli ke stejnému výsledku tři renomovaní badatelé, kteří uznali Mendelovo prvenství. Jeho zákony se tak staly základem moderní genetiky.