Český PEN slaví osmdesát let

Karel Čapek, Otokar Fischer, Anna Marie Tilschová nebo Marie Pujmanová - ti všichni před osmdesáti lety stáli u zrodu českého PEN-klubu. Jeden z nejvýznamnějších spolků českých spisovatelů, básníků a dramatiků byl založen 15. února 1925 v kavárně Louvre na pražské Národní třídě. Na stejném místě si toto úterý současní členové PENu připomněli jeho 80. výročí. Na místě byla i Milena Štráfeldová:

Předseda českého PEN klubu Jiří Stránský (vlevo) a ministr kultury Pavel Dostál, foto: ČTK

"Právě tady, v této kavárně, zakládal Karel Čapek českou pobočku PEN-klubu," připomněl jeho dnešní předseda Jiří Stránský vznik spolku českých literátů v roce 1925. Český PEN byl založen jen o necelé čtyři roky později nežli podobný klub v Anglii. Cíl PEN-klubu přitom byl velmi anglický: v příjemné, neformální atmosféře klubových večeří navazovat kontakty se zahraničními kolegy a vyvracet vzájemné rasové, náboženské nebo sociální předsudky vedoucí k nepřátelství. Zkratka PEN připomínala, že jeho členy byli hlavně básníci, divadelníci, vydavatelé, esejisté a romanopisci. V Česku PEN sdružoval autory z Čapkova okruhu, Františka Langra, Ferdinanda Peroutku nebo Jaroslava Stránského, patřili k němu ale i Viktor Dyk nebo Milena Jesenská. Předválečný PEN v Praze hostil například T. G. Masaryka, Johna Galsworthyho, Rabíndranátha Thákura nebo Thomase Manna. V roce 1938 tu dokonce proběhl mezinárodní kongres PEN-klubů, ve stejném roce však byla činnost českého PENu také ukončena. PEN prakticky neexistoval ani v letech komunistické totality. Krátký pokus o jeho oživení nastal jen v roce 1968. Po srpnové okupaci vznikly pobočky českého PENu v exilu, k obnovení činnosti domácího PENu však došlo až v roce 1989. V roce 1994 se v Praze konal Světový kongres PEN-klubů. Tehdy se ho zúčastnili i světově proslulí dramatici Arthur Miller a Tom Stoppard.

Britský dramatik Tom Stoppard, foto: ČTK

"Setkali jsme se s Millerem při mnoha příležitostech, kupodivu to ale bylo v České republice, kdy jsem s ním mohl mluvit nejvíc. Tady na to byl čas. Byla to skvělá doba,"

vzpomněl si britský dramatik Tom Stoppard na setkání s Arthurem Millerem v Plzni v r. 1994. Na současných oslavách 80. výročí českého PENu, kterých se Stoppard jako čestný člen českého PENu také účastní, připomněl nedávné Millerovo úmrtí. Předseda PENu Jiří Stránský ocenil, že Miller za totality podporoval české spisovatele:

"On tady byl za českými spisovateli a vždycky všude po světě o Češích a o českém PEN-klubu mluvil. Když tady byl na Světovém kongresu, tak navzdory tomu, že už mu bylo hodně let a nebyl na tom zdravotně dobře, dal se celému kongresu k dispozici. Kdyby tady byli někteří studenti, kteří s ním tehdy strávili tři hodiny na filozofické fakultě, tak by jenom potvrdili jeho poděkování na konci, že se tři hodiny bavil s českými studenty a za ty tři hodiny se ho ani jeden nezeptal, jak to bylo s Marylin Monroe. Že jim za to děkuje, protože se mu ještě nikdy nestalo, aby se ho na to někdo nezeptal."

Současný český PEN sdružuje přes dvě stovky nejvýznamnějších spisovatelů. Řada z nich jsou bývalí disidenti, kteří mají zkušenost s totalitním režimem. Proto i zde vznikl výbor na obranu vězněných spisovatelů. Podobných výborů je národních pobočkách PENu kolem padesáti:

"Vždycky se dohodneme a zaměříme se na nějaký případ, který je aktuální, kde jde někomu o život nebo kde se blíží soudní jednání. Naše centrum se zaměřuje především na Čínu, pak nás zajímá Turecko, Rusko, Bělorusko a Vietnam,"

upřesnila předsedkyně českého výboru pro vězněné spisovatele Jana Červenková. Český PEN se snaží navázat i na tradice předválečného PEN-klubu v tom, že chce přispět k vzájemnému pochopení rozdílných kultur. V letošním roce by proto v Praze měl podle Jiřího Stránského proběhnout měsíc arabské kultury:

"Základní myšlenka je, že v tom rozděleném, ideologicky a nábožensky rozbořeném světě vlastně jediný způsob, jak lidi donutit k tomu, aby spolu znovu začali mluvit, je přes kulturu a její výdobytky. A my, protože jsme už jako český PEN-klub zažili lecjaké peripetie, týkající se nejenom nenávisti, ale hlavně jejích následků, tak jsme všemi hlasy pro."

Zleva spisovatelé Ivan Klíma, Daniela Fischerová a ministr kultury Pavel Dostál, foto: ČTK

Další novinkou, kterou Jiří Stránský představil, je cena, kterou by klub chtěl udělovat za pomoc lidem v nouzi. Mělo by se jednat o určitou obdobu Nobelovy ceny míru, která podle názoru Jiřího Stránského začíná mít příliš politický podtext. Jeden ze sponzorů českého PENu chce novou cenu dotovat částkou 100 000 dolarů. Na podzim se český PEN-klub bude také podílet na mezinárodním setkání spisovatelů ve Vídni. Tam se má jednat o podpoře "malých" literatur a o financování jejich překladů do světových jazyků.

Při oslavě 80. výročí vzniku českého PENu však spisovatelka Daniela Fischerová také uvedla, že v současné době literatura ztrácí svůj vliv na veřejné mínění:

"Musíme si přiznat jednu věc, že váha literatury jako společenského fenoménu klesá. Podstatně méně se čte a společenská role nejen spisovatele, ale literáta a vzdělance se posouvá pořád víc k okraji společenského mínění. Takže si neděláme iluze, že náš vliv na politické nebo společenské dění je nějak obrovský."

V pražské kavárně Louvre, kde český PEN před 80 lety vznikl, probíhá v těchto dnech výstava fotografií k jeho historii.