Český venkov opět ožívá

Často se mluvilo o tom, že venkov vymírá. Podle statistiků to však není pravda. Na přelomu tisíciletí se naopak vylidňují města a venkov ožívá. Navíc se sem stěhuje hodně mladých. Uvádí to historicky první soubor informací vypovídajících o postavení venkova v Česku.

Venkov tvoří v Česku zhruba 80 procent rozlohy státu a žije tu 30 procent obyvatel. Počet 'venkovanů' roste hlavně proto, že se mladí stěhují do satelitních městeček v okolí větších měst. Podle urbanistů je to přirozený vývoj.

Vylidňování venkova začalo v souvislosti se stavbou továren, v 70. a 80. letech pak přicházeli lidé do měst díky výstavbě panelových sídlišť. V 90. letech skončila komplexní bytová výstavba, nastal obrat a venkov začal opět sílit, uvedla Dagmar Pospíšilová z Českého statistického úřadu.

"Ve venkovském prostoru, ve všech krajích, obyvatel přibývá. Naopak v městském prostoru s výjimkou některých krajů výrazně ubývá. Je to dáno tím, že na venkově je vyšší plodnost žen, že se tam stěhuje více lidí. Zase na druhé straně je nutno říci, že na venkově je vyšší míra úmrtnosti zejména na nemoci oběhové soustavy."

Rozdíl je také ve vzdělání.

"Obecně ve venkovském prostoru v Jihomoravském kraji má vysokoškolské vzdělání zhruba 4,5 procenta obyvatel, naopak v městském prostoru dosahuje téměř 14 procent."

Statistici sledovali i rozdíly mezi kraji. Zajímavé jsou například údaje o napojení obcí na plyn. Zatímco v Jihočeském kraji je na něj napojena pouze třetina obcí, v Jihomoravském je podíl plynofikovaných obcí 93 procent. Nejvíce městské kraje jsou podle průzkumu Moravskoslezský a Jihomoravský, naopak nejvyšší podíl venkovského prostoru má kraj Středočeský a Vysočina. Tam je také nejvíce malých obcí. Podle Jana Honnera je problémem venkova nezaměstnanost.

"Ve všech krajích - s výjimkou Moravskoslezského kraje - je míra nezaměstnanosti větší ve venkovském prostoru než v prostoru městském. Pokud jdeme do struktury nezaměstnaných, tak ve venkovském prostoru vidíme větší problémy v zaměstnávání osob nad 55 let a naopak v městském prostoru jsou větší problémy s dlouhodobou nezaměstnaností. "

Satelitní městečka vyrostla v okolí velkých měst jak houby po dešti. Problém je, že se jim nepřizpůsobila infrastruktura. Jejich obyvatelé tak například v okolí Prahy jezdí v dlouhých kolonách do města za prací, i na nákupy.

To, co už statistické údaje zhodnotit nemohou, jsou vztahy mezi nově příchozími a starousedlíky. Na internetových stránkách se rozpoutala ostrá diskuse. Lidem v satelitních městečkách například vadí, čím se v obci topí, starousedlíci se na ně mnohdy dívají s nedůvěrou. Obec, kde najednou přibude třeba stovka nových domů, se nevyvíjí přirozenou cestou. V Praze se před dvěma lety už objevil opačný trend. Stavitelé v metropoli začali znovu budovat byty poté, co zjistili, že někteří lidé raději zaplatí vyšší cenu, než aby denně dojížděli za prací.