Čeští chemici půjdou do války s Irákem
Čeští vojáci se zúčastní případného vojenského konfliktu v Iráku. Na svém pondělním zasedání o tom rozhodla vláda. Téměř dvě třetiny občanů České republiky jsou přitom podle agentury STEM proti tomu, aby se Česko do války proti režimu Saddáma Husajna zapojilo. Co vládu k jejímu rozhodnutí vedlo a jaká konkrétní opatření kabinet schválil, uslyšíte v následující rubrice.
"Dospěl jsem k názoru, že to není rozhodování jednoduché, že má bezpočet rozmanitých složitých souvislostí, ale posléze jsem dospěl k názoru, že to, co bylo předloženo vládě, je rozhodnutí správné a plně se s ním identifikuji."
"Poměrem patnáct ku nule, čili všech členů Rady bezpečnosti, stálých i nestálých, bylo konstatováno, že všechny předchozí rezoluce, kterých je celkem 53, nejsou plněny."
Vláda proto schválila řadu opatření, která spojence v případném válečném konfliktu se saddámovským režimem podpoří. Kabinet cizím vojenským jednotkám povolil průjezdy i přelety přes naše území a schválil i pobyt cizích vojsk v Česku. Česká protichemická jednotka, která je nyní nasazena v operaci Trvalá svoboda, se rozroste na prapor o síle téměř čtyř set vojáků. Rozšíří se i jeho působnost - zapojí se do vojenských akcí mezinárodního společenství v boji s Irákem i do záchranných a humanitárních akcí v případě, že by v tomto konfliktu byly použity zbraně hromadného ničení. Jak upřesnil Vladimír Špidla, teritorium, na kterém dosud čeští chemici na Blízkém východě působili, se rozroste o Turecko a Izrael:
Kabinet ovšem českou účast ve vojenských akcích proti Husajnovi podmínil mandátem OSN. Premiér Špidla zdůraznil, že Česká republika hájí princip kolektivní bezpečnosti, proto se v této záležitosti staví na stranu OSN, nikoliv jednoho či druhého státu.
"Za mandát považujeme rezoluci Rady bezpečnosti, stanovisko Rady bezpečnosti nebo prohlášení předsedy Rady bezpečnosti."
Připustil přitom, že právní výklad v této otázce není jednoznačný a že podle řady zemí existuje plný mandát k případnému použití síly už teď. Nelze tak vyloučit, že dojde ke konfliktu a použití zbraní dříve, nežli by byl nový mandát OSN vydán. To je také důvod, proč si kabinet nechal jakási zadní dvířka k nasazení české protichemické jednotky i bez něj:
Vladimír Špidla řekl, že se čeští chemici nesmějí dostat do situace mezinárodních vojenských sil v Srebrenici, které díky svému omezenému mandátu mohly genocidě civilního obyvatelstva jen bezmocně přihlížet.
"Protože Česká republika disponuje mimořádnými kapacitami k odvracení následků úderů zbraní hromadného ničení, považujeme za naprosto nemožné, aby v okamžiku, kdy by tyto zbraně byly použity a bylo zasaženo obyvatelstvo na kterémkoli území, stála česká jednotka - jak se říká - se zbraní u nohy a pozorovala situaci a účinky těchto zbraní."
Opatření, která kabinet přijal, musí ještě schválit parlament. Ten by o nich měl hlasovat ve čtvrtek 16. ledna.
"Věřím, že obě komory pochopí tu situaci, podobně jako ji chápe vláda a jako ji chápu já, a že dají svůj souhlas..."
"Tato zpráva či informace může mít své další důsledky pro naše mezinárodní postavení."
Toto hledisko však podle něj při hlasování ve vládě roli nehrálo:
"Nerad bych vyvolával dojem, že toto rozhodnutí je důsledkem nějakého tlaku spojenců nebo nějakého vyhrožování, anebo že to je věc kalkulace. Tak tomu opravdu není. Jde o příliš vážnou věc, než aby mohla být předmětem jakýchsi pouhých kalkulací a spekulací."
Pondělní jednání kabinetu bylo poslední, které mohl Václav Havel ve funkci prezidenta navštívit. Jeho mandát na Pražském hradě totiž končí 2. února. Jeho součinnost s vládou tak uzavřelo vyslání českých vojáků do válečného konfliktu. Bůh s námi, rozloučil se při odchodu z Úřadu vlády Havel s premiérem Špidlou.
