Čeští vojáci se v případě války s Irákem připojí k USA, rozhodl parlament
Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh o případném nasazení českých vojáků ve válce proti Iráku. Senát tak učinil už ve čtvrtek. Projednávání tohoto návrhu provázela doslova bouřlivá diskuse. Proti návrhu hlasovali nakonec komunisté, čtyři poslanci ODS včetně Václava Klause, dva poslanci ze Sociální demokracie a z KDU-ČSL.
Odpověď České republiky na žádost Spojených států tedy zní: Do vojenské akce se na základě mandátu OSN zapojí česká protichemická jednotka, která je teď umístěná v Kuvajtu v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu. O jejím nasazení rozhodne vláda usnesením na základě nového aktu Rady bezpečnosti OSN. Tedy podle vlády se může jednat i o prohlášení šéfa Rady bezpečnosti OSN. Bez mandátu OSN by mohla být protichemická jednotka nasazena do záchranných a humanitárních prací v případě, kdyby Irák při vojenské akci použil zbraně hromadného ničení proti civilistům nebo spojeneckým silám.
Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka začne odjezd vojáků téměř okamžitě. Čeští vojáci budou podle jedné z variant nasazení působit i na území Iráku.Nejpravděpodobnější je odstraňování následků. To znamená pomoc lidem na zasaženém území, vytažení lidí vně tohoto území a rychlá zdravotnická činná pomoc. Ve chvíli, kdy Irák, ať už proti vlastnímu civilnímu obyvatelstvu, protože je připraven ve snaze zkomplikovat život případné mezinárodní koalici v použití vlastních lidí jako štít, tak ve chvíli, že to použije proti vlastnímu obyvatelstvu či jednotkám koalice, tak i na území Iráku."
V České republice se však ozývají i hlasy proti nasazení našich vojáků proti Husajnovi. Nejsilnější protesty zaznívají z úst českých anarchistu. Mluvčí Ondřej Slačálek.
"Nám jde o to, že nechceme nést za válku proti Iráku spoluodpovědnost. Nechceme nést spoluodpovědnost za další díl války, která v roce 1991 zahubila více než 100 tisíc lidí, jejímž přímým pokračováním byly ekonomické sankce, které zahubily další milion lidí. Jejímž dalším dějstvím je nyní odstřelování bez letových zón, a která má vyeskalovat patrně do mohutnému útoku na irácká města, které mohou opět přinést mnoho mrtvých.""Mě by zajímalo, jaký by měli postoj lidé tohoto myšlení v roce 1938, kdy byla naše republika ohrožena. Jestli by se také zříkali odpovědnosti bránit naší zemi. Ale k tomu, co říkal pan Slačálek k Iráku. Celá věc má původ v roce 1990, kdy Irák bezprecedentně v dějinách OSN nejenom přepadl sousední stát, ale vymazal ho z mapy. Nic takového nikdo nikdy, tedy tak hrubé porušení zásad OSN, žádný stát neudělal. Od té doby se celá věc táhne. Co se týče obětí tzv. ekonomických sankcí, které byly vždy velmi děravé, tak na to je možné říci, že kdyby Irák aspoň část peněz, které utrácí za prezidentské paláce a za budování armády, dal na potraviny a léky, tak by žádné oběti nebyly."
S vojenskou akcí v zemi Saddáma Husajna souhlasila už v pondělí vláda. Kabinet si jako podmínku zásahu klade mandát OSN. Kromě toho, jak prohlásil premiér Vladimír Špidla, by se chemici mohli zapojit do operací i bez mandátu mezinárodního společenství v případě použití zbraní hromadného ničení.Říká v reakci na Ondřeje Slačálka odborník na mezinárodní vztahy Pavel Bratinka z Eurooffice. Co si o zapojení našich vojáků do případné akce proti Iráku myslí náhodně oslovení občané České republiky?
"No určitě, spadáme do NATO, tak bychom měli pomoci. ... Když tam nepůjdou, tak nemusí být, že jo. ... No asi ne, vždyť tam mohou zahynout. Jediný Bush chce válku, my ne. ... Nelíbí se mi to, USA si hraje na pány světa. Myslím si, že ta válka není nutná. ... Je to těžký, ale asi by to prospělo i jiným lidem, těžko říci."