Čeští chemici v Kuvajtu nepůjdou do války se Saddámem, mají ale zpřísněný režim

Tématem číslo jedna těchto dní je nepochybně válka v Iráku. Tomu, jak se válečná hrozba dotýká českého protichemického praporu v Kuvajtu, se v dnešní rubrice o čem se mluví věnuje Milena Štráfeldová:

Čeští chemici v Kuvajtu nepůjdou do války se Saddámem, mají ale zpřísněný režim

George Bush, foto: ČTK

Čas diplomacie skončil, oznámila americká administrativa, a začátek války s režimem Saddáma Husajna se tak odpočítává na hodiny. V noci na úterý dal americký prezident Bush iráckému diktátoru a jeho synům posledních 48 hodin na to, aby odešli do exilu. V opačném případě zahájí Američané se svými spojenci proti Iráku vojenské akce. Půjdou do války bez ohledu na to, že se jim nepodařilo prosadit novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by vojenský zásah posvětila. Ke koalici s USA se jednoznačně přihlásily Velká Británie, Austrálie, Polsko, podporu tvrdému postoji Spojených států vůči Iráku vyjádřilo i Slovensko. Dá se však jednoznačně říci, že mezi spojence USA v tomto případě patří i Česká republika? Pondělní Bezpečnostní rada státu, které se poprvé ve funkci prezidenta zúčastnil i Václav Klaus, dala najevo, že s jasným stanoviskem počká, až válka skutečně začne.

"Všichni účastníci dnešního zasedání jsou si plně vědomi mandátu, který poskytl parlament svým nedávným usnesením. Všichni to respektují jako nepřímo stanovisko veřejnosti, kterou parlament zastupuje, a každý si je vědom toho, že toto usnesení není možné překročit,"

Saddám Husajn, foto: ČTK

...zdůraznil Václav Klaus po zasedání Bezpečnostní rady. Mandát parlamentu se přitom týká účasti českého protichemického praporu, který působí v Kuvajtu už řadu měsíců a který byl do irácké krize připraven zasáhnout v případě, že Rada bezpečnosti OSN k tomu dá světovému společenství požehnání. Bez něj mohou čtyři stovky českých vojenských specialistů pomáhat jen v humanitárních případech. S tím, že čeští chemici v Iráku bojovat nebudou, souhlasí i ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

"Budou zasahovat ve chvíli, kdy bude důvodné podezření na použití zbraní hromadného ničení anebo dojde k použití zbraní hromadného ničení. Naši chemici a biologové jsou vybaveni odpovídající měřicí technikou a začnou konat ve chvíli, kdy k takovému naměření nebo důvodnému podezření dojde."

Přesto pro vojáky prvního česko-slovenského protichemického praporu v Kuvajtu, do něhož se zapojilo i zhruba sto slovenských vojáků, teď platí zpřísněná bezpečnostní opatření. Jak přímo na místě zjistil zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka, mají nyní jeho příslušníci omezenou možnost pohybu a jsou neustále v pohotovosti.

"O včerejšího večera mohou objekt haly opustit jenom v rámci monitorovacích hlídek, na které stále pravidelně vyjíždějí v doprovodu kuvajtských policistů. I v rámci omezeného oploceného prostoru kolem haly mohou vycházet jenom na nezbytné práce ve vozovém parku nebo do stanových sprch. I v takovém případě na sobě ale musejí mít neprůstřelné vesty, přilby a prostředky chemické ochrany."

Čeští chemici mají už s válečnými operacemi na Blízkém východě zkušenost. Za minulé války v Perském zálivu v roce 1991 jim ještě jako šéf československé protichemické jednotky velel plukovník Ján Valo. Zeptali jsme se ho, zda se poslání tehdejších a dnešních chemiků nějak liší:

"Především je ta činnost je srovnatelná, co se týče chemických jednotek i zdravotní skupiny, zdravotního centra. Tato kombinace je zajímavá tím, že v případě chemického útoku nestačí provádět ochranu lidí, detekci a následně výstrahu chemického nebezpečí, ale i v případě kombinovaného zranění je potřeba poskytovat speciální pomoc. V tom byla taková novinka naší jednotky, protože jsme zabezpečovali komplexně."

Přesto, že čeští chemici se zřejmě nezapojí do přímých válečných operací v Iráku, stali se podle úterní Mladé fronty Dnes prakticky ze dne na den jednou z nejslavnějších jednotek na kuvajtském území. Televizní stanice CNN, Fox News, BBC a další hlavní světová média se údajně předhánějí v žádostech o návštěvu. Je to totiž jediná válečná jednotka v oblasti, která se neskrývá v uzavřeném bojovém prostoru na severu Kuvajtu, ale naopak vyráží několikrát denně na hlídky do ulic města. Pro obyvatele Kuvajtu jsou čeští a slovenští specialisté na boj proti zbraním hromadného ničení jednou z hlavních nadějí, že z případného protiúderu Saddáma Husajna vyjdou se zdravou kůží. "Jsme špičkou ve světě. Do 30 minut po poplachu vyrážíme do ulic Kuvajtu,"říká její psycholog major Luděk Lávička. Pokud by Saddám zaútočil chemickými či biologickými zbraněmi, Kuvajt by mohl být první na ráně. Česko-slovenská jednotka by byla jedním z hlavních prostředků obrany pro statisíce civilistů. V případě nutnosti je schopna dekontaminovat až tisíc lidí za hodinu.